|
|
Ruské duše, české dopisy a svět bájí
 Michail
Gorbačov, Garri Kasparov či Alexej Kotěnočkin. Franz Kafka,
Vlastimil Brodský nebo Ota Pavel. Ale i Tristan a Isolda,
Radegast a Gilgameš. Tato a mnohá další jména se sejdou hned
ve třech knihách, které v dubnu vydává Radioservis. První z
nich – Ruské duše – je „ruskou summou“ bývalého zpravodaje
Českého rozhlasu v Moskvě Petra Vavroušky. Druhá – Rok v
dopisech 2 – navazuje na úspěšnou publikaci Bronislavy
Janečkové. A konečně třetí novinkou jsou Toulky světem bájí
autorů Jiřího Hromádka a Josefa Cincibuse.
Petr Vavrouška byl zpravodajem v Rusku v letech 2004 až 2008.
„Z hlediska novinářské práce je to absolutně nejzajímavější
země,“ tvrdí o Rusku. Ze čtyřletého pobytu v Moskvě těží i
jeho čerstvá kniha Ruské duše. Zahrnul do ní třicet rozhovorů
s osobnostmi,jejichž prostřednictvím čtenář poznává ruskou
minulost i současnost se všemi jejími rozpory,ale také sílu
ruského ducha a kultury. Do ruské duše dávají nahlédnout kromě
již zmíněného posledního sovětského vůdce Gorbačova třeba
kontroverzní špion Andrej Lugovoj, čečenský prezident Ramzan
Kadyrov, dirigent Maxim Šostakovič, Stalinův vnuk Jevgenij
Džugašvili, syn zavražděné novinářky Anny Politkovské Ilja,
hokejový trenér Viktor Tichonov či Nastěnka z Mrazíka Natalija
Sedychová.
V současné době Petr Vavrouška působí v zahraniční redakci
Radiožurnálu,v blízké době by se měl stát stálým zpravodajem v
Polsku. Jeho reportáž Média v éře Vladimira Putina zvítězila
na loňské Prix Bohemia Radio.
Dopisová mozaika
 Po
celý rok 2006 vysílal Český rozhlas 3 – Vltava speciální
cyklus Rok v dopisech. Den co den zněly z rádia myšlenky z
mnohdy stovky let starých listů psaných slavnými i neznámými
lidmi. Cyklus slavil mimořádný úspěch a jeho autorku a
současnou šéfredaktorku Českého rozhlasu 2 – Praha Bronislavu
Janečkovou přiměl k tomu,aby rozhlasový Rok v dopisech
převedla do knižní verze. Před dvěma lety tak ke čtenářům
putoval Rok v dopisech s pořadovým číslem jedna,jeho
pokračování vychází právě teď.
Druhý díl se věnuje období od července po prosinec. Přináší
opět unikátní texty, které dokumentují proměnu stylu a funkce
dopisů od renesance až po současnost. Vedle korespondence
osobností, jako byli Mikoláš Aleš, Franz Kafka, Jiří Voskovec,
Jaroslav Hašek nebo Ota Pavel, čtenáře osloví i dopisy
prostých lidí psané často v mezních životních situacích.
A čtení je to vzrušující. „V knize dopisy skládají dohromady
zvláštní konkrétní báseň, velkoplošnou mozaiku sestavenou z
mnoha autorů v různých časech i společenských a osobních
pozicích. Složenou z kaménků, které se k sobě nijak nehodí, a
přesto ve výsledku skládají plochu, od níž se člověk nemůže
odtrhnout. Nad rozpětím člověka od Komenského, vzývajícího v
naději Krista nad svazky své vyhořelé knihovny v Lešně, po
mazaného asociála žebrajícího o peníze na cigarety, „bez nichž
to nejde“, laskavý čtenář porozumí mnohému z lidského dění,
které se zvenčí může zdát nepochopitelné,“ čteme v doslovu k
právě vydávanému Roku v dopisech číslo dva.
Báje jako zrcadlo
 Knižní
podoby se dočkal i rozhlasový cyklus vysílaný v rámci pořadu
stanice Praha Periskop. Na toulky po stezkách mytologie malé i
velké posluchače už více než tři roky zvou Jiří Hromádko a
Josef Cincibus. Jejich knižní Toulky světem bájí čtenáře
seznamují s hrdiny starověkých příběhů, v nichž ožívá starý
Sumer, Egypt, Persie, antické Řecko a Řím. Kniha neopomíjí ani
mýty Keltů, Germánů a Slovanů.
O mytologii byly napsány stovky knih. Ta nejnovější rozhodně
nemíní konkurovat vědeckým dílům. Spíše je důkazem, že báje se
těší oblibě i v moderní době. A to díky jejich barvitému a
často dobrodružnému ději, ale také proto, že odrážejí trvale
platné lidské vztahy a city. „Prostě se v těch dávných
příbězích poznáváme jako v zrcadle,“ píší autoři v úvodu k
Toulkám světem bájí.
René Kočík |
