Číslo 21 / 2009.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s malířem.
Pavlem Brázdou.

 

 

 

 




Jak německé zajatce spoutala Sibiř

Váleční zajatci – zvláště za druhé světové války – si často prožili peklo na zemi. Dodnes jejich osudy vyvolávají spory, i když ani jedna ze znepřátelených stran, ani Rusové, ani Němci, si nemají co vyčítat – shodně uplatňovali bezohlednou vyhlazovací politiku.
Zatímco němečtí filmoví tvůrci rádi na své zajaté vojáky pohlížejí jako na nevinné oběti, trápené maniakálními bolševiky (vzpomeňme například film Bílé peklo, uvedený před časem Českou televizí), ruští filmaři, pokud zpracovávali obdobný námět, samozřejmě hlásali pravý opak.
Do zapadlých sibiřských končin válečné starosti nedoléhajíTak je tomu i ve filmu Zajatci mlhy. Režisér Arťom Antonov nás přesvědčuje, že civilní obyvatelstvo i řadoví ruští vojáci, jakkoli zprvu ovládaní nenávistí, záhy zjistí, že proklínaní hitlerovci jsou také obyčejnými lidmi, také strádajícími, rovněž vehnanými do obludných jatek.
Zajatci mlhy se odehrávají na podzim a v zimě roku 1944, v době, kdy se existence Tisícileté říše počítala na pouhé měsíce, kdy se Rudá armáda chystala protivníka definitivně rozdrtit. Avšak do zapadlých sibiřských končin takové starosti nedoléhají.
V popředí příběhu se ocitá zraněný poručík Anochin (Jurij Tarasov), utápějící svou bezmoc i nenávist k nepříteli v alkoholu. Prchá ještě nedoléčen z nemocnice – a dostává příkaz, aby se skupinou zajatců kdesi u odlehlé sibiřské vísky vystavěl dřevěnou věž pro radiomaják.
Film zachycuje, jak nevraživost pozvolna roztává: Anochin se i v zajatcích učí vidět lidi, snaží se jim zajistit přijatelné ubytování i stravu. Osamocené vesničanky, jejichž muže pohltila válka, si s Anochinovým tichým souhlasem dokonce rozebírají zajatce na výpomoc v hospodářství a případně i jinde, až jim jejich velitel s pohrdáním v hlase vyčítá, že se začínají chovat stejně jako ruští mužici.
Právě scény, kdy se Němci navzdory jazykové bariéře sbližují s místními (ukazují si rodinné fotografie či oslavují Vánoce), patří k nejsilnějším. Jistě je to i zásluha kameramana Andreje Vorobjova: mrazivé, věčně zasněžené končiny obhlíží s jistým okouzlením, zvláště když se z výše dívá na několik skromných obydlí skrčených v nedozírných pustých pláních.

Film Zajatci mlhy uvede ČT2 v neděli 24. května ve 22.25 hodin.

Jan Jaroš, filmový publicista


Ivan Klíma
  Hitler a jeho obdivovatelé
  Jak to vidí Ivan Klíma
 
   Krásné, krásnější, nejkrásnější

   Pořiďte si
 
   Buďme - s Fr. Novotným
   Téma