|
Čechy
máma, Kanada žena a Japonsko milenka
Přestože Antonín Líman (1932), japanista, překladatel a
pedagog, opustil Česko už před čtyřiceti lety, vnitřně je
neopustil nikdy. Naopak, jako by teprve v kanadské emigraci a
na cestách po Japonsku mohl zahlédnout to podstatné o české
kultuře a mentalitě.
„O Češích se říká, že jsou nábožensky vlažní, oproti Polákům
nemáme ten katolicismus, ale máme právě onu vrstvu pohanskou,
kde ctíme přírodu. To není náhoda, že všichni Češi chtějí
jezdit na chalupu a chodit na houby, být venku na vzduchu, to
všechno je vlastně svěcení přírody, které známe z japonského
šintó. Takže pro mě je Japonsko vlastně návrat ke kořenům,“
říká muž, kterému je věnována nejnovější pětidílná série
vltavského cyklu Osudy.
Nacházet souvislosti a paralely právě tam, kde ostatním
zůstávají skryté, to je principem jeho inspirativního způsobu
myšlení, které se promítá do esejistických knih o japonské
kultuře – například Mezi nebem a zemí nebo Kouzlo šerosvitu.
Fyzický i myšlenkový pohyb ve třech fyzicky i myšlenkově
vzdálených kulturních prostorech se Antonínu Límanovi stal
nevyčerpatelným zdrojem poznání. Z něj tedy čerpá i tehdy,
když uvažuje o svém životě. Jako by byl i v okamžiku, kdy se
ve vzpomínkách vrací do svého dětství a mládí, na třech
místech zároveň. Vzpomínka na dětské indiánské hry ho přenese
až k slavné řeči náčelníka Seattla k americkému prezidentovi
Franklinu Piercemu, z japonské vesnice se na okamžik lehce
přemístí do vesnice jihočeské, „kulaté“. Když se po pádu
komunismu konečně mohl vrátit do rodné Staré Boleslavi, do
domu dědy Pošíka, měl zvláštní, děsivý pocit: „Jako by mi ten
dům říkal: Tak ty jsi včera odjel, dnes jsi se vrátil a ten
čas mezitím neexistuje. Já jsem se ztrácel…“
Antonín
Líman se ale nikdy neztratil sám sobě, protože neztratil svůj
jazyk. Přes čtyřicet let, ačkoliv by se mohl věnovat překladům
z japonštiny do angličtiny, obohacuje české čtenáře o překlady
nejen oblíbených japonských haiku (výbory Boží člověk Issa,
Pán much a já), ale také o Kawabatův román Hlas hory,
Tanizakiho Deník bláznivého starce, tři díly antologie
Manjóšú, Bašóúv cestopis Úzká stezka do vnitrozemí a naposledy
o dvě historické novely svého mentora Ibuse Masudžiho, které u
nás vyšly pod názvem Na vlnách. Právě za ně byl na podzim
minulého roku oceněn nejvyšší překladatelskou Cenou Josefa
Jungmanna. Jako by těch čtyřicet let života v jiných
jazykových prostředích ani neexistovalo.
Osudy Antonína Límana vysílá od pondělí 18. května Český
rozhlas 3 – Vltava, vždy v 11.30.
Ivana Myšková, redaktorka ČRo 3 – Vltava |