|
|
 Juraj
Jakubisko a jeho Kristove roky
Slovenský režisér Juraj Jakubisko je tvůrce se záviděníhodnou
představivostí. Upozornil na sebe už ve třiceti letech a přes
pozdější nepřízeň, vyjádřenou zákazem tří filmů, i ustavičný
dozor se vzmohl na špičková díla evropského významu –
vzpomeňme zejména Tisícročnou včelu. Upoutal hned svým
celovečerním debutem Kristove roky (1967), zasazeným převážně
do pražských reálií.
 Hrdinou
je tu slovenský výtvarník Juraj (Jiří Sýkora), bohém usazený v
Praze, jenž si stále víc uvědomuje bezcílnost své existence.
Přesáhl již třicátku, ona titulová „Kristova léta“, a
zjišťuje, že ničeho nedosáhl ani ve své profesi, ani v
soukromých vztazích. Jeho život, podřizující se hravým (i
hravě násilnickým) nápadům, se odvíjí ve sledu nezávazných
flirtů, ať již ženy zosobňují pečovatelské objetí nebo naopak
křehkou dovádivost. Přesná je výtka jedné z milenek: „Ty
nikomu nedovedeš pomoci!“
Tuto nezakotvenost, kterou můžeme odečítat i jako ochrannou
slupku před doléháním stísňující společenské reality,
zanedlouho Jakubisko rozvedl v bizarní tragikomedii Vtáčkovia,
siroty a blázni, kterou Česká televize před nedávnem rovněž
uvedla. Avšak v Kristových rocích na hrdinu ještě dolehne tlak
zodpovědnosti – v podobě nenadálého bratrova skonu a nutnosti
vypravit se proto na rázovitý, jakoby semknutý slovenský
venkov, do prostředí naprosto odlišného od velkoměstské
anonymity.
Jakubisko, dotýkající se bystře a nevtíravě také vztahů mezi
Čechy a Slováky, případně i rasistických předsudků, zachycuje
Juraje, jak okouzleně pohlíží na rozpadající se haraburdí,
uprostřed něhož žije a které jako by odráželo i stav jeho
duše, stejně jako otlučené stěny a všudypřítomný nepořádek.
Ostatně nevzhlednost nabízejí i časté průhledy na různá
pražská prostředí, jimž vévodí tváře nepříliš vzhledné – třeba
v
 nádražní
restauraci.
Režisér se netají zálibou ve starých, zchátralých domech, v
rozměrných, ale zdevastovaných bytech, jimiž l ze projíždět na
kole – a záměrně volí černobílý zrnitý materiál, aby rovněž
tímto způsobem zdůraznil neučesanost výpovědi, navíc vybudil
až k nelibosti zvukovou složku, jak dokládá třeba motiv
křičícího páva. Takže výsledná podoba filmu není způsobena
nějakou technickou vadou, nýbrž je to tvůrčí záměr.
Jakubiskův filmový debut uvede ČT2 v sobotu 20. června ve 21
hodin.
Jan Jaroš, filmový kritik
Foto První veřejnoprávní |
