|
|
 Ivan
Němec, publicista
Přehlídka světových detektivů
Byl to dobrý nápad, když se v Českém rozhlase rozhodli, že
150. výročí narození Arthura Conana Doylea, otce nesmrtelného
Sherlocka Holmese, připomenou nejen medailonem, ale že
k dramatizaci jeho povídky Skandál v Čechách připojí další
rozhlasová zpracování detektivek známých světových klasiků. Za
A. C. Doylem se jako gratulanti srovnali do řady G. K.
Chesterton, A. Christie, L. Fletcher a E. A. Poe. Na stanici
ČRo 3 – Vltava se tak zrodila posluchačsky lákavá Noc
s detektivkou, která se protáhla od pátečního večera (22. 5.
2009) do časného sobotního rána.
Povídka Skandál v Čechách, kterou zdramatizovala Jaroslava
Strejčková, patří k rané sérii Doyleových próz, v nichž
vypravěč Watson bývá méně chápavým protějškem svého bleskově
uvažujícího přítele. Příběh se neodehrává v Čechách, jak by se
mohlo zdát z jeho názvu, ale jméno naší země se v něm objeví
v souvislosti s dopisem z české papírny, na němž hrabě von
Kramm, z něhož se záhy vyklube dědičný král české země, žádá
Holmese o pomoc. Potřebuje získat zpět kompromitující
fotografii, kterou schovává jeho dřívější milenka, slavná
zpěvačka Irena Adlerová. Slovutný detektiv, jenž se ve svém
životě s ženami míjí, objeví navzdory tradici v Ireně Adlerové
„ženu všech žen“. Netrpí ani, když jeho promyšlené záměry na
získání fotografie tato důvtipná krasavice zhatí a prchne do
ciziny.
Zdramatizovaná povídka Skandál v Čechách je v řadě
holmesovských příběhů netypická nejen tím, že v ní Doyle zcela
neočekávaně vpustí do děje ženu, která nad mistrem dedukce
dokonce zvítězí, ale i tím, že její zpola „pohádkové“ ladění
postrádá obvyklý dramatický spád a napětí. Rozvleklost
předlohy se nepodařilo překonat ani režiséru Josefu
Červinkovi. Přestože herecké výkony Viktora Preisse (Holmes) a
Otakara Brouska (Watson) byly samy o sobě obdivuhodně
propracované, do celku inscenace jako by občas zaznívala
Holmesova replika „obávám se, že vás těmi podrobnostmi nudím,
milý Watsone“, na níž se člověku chtělo přikývnout.
Následující pořad s názvem Velký detektiv v Čechách, který
připravila Jarmila Konrádová, byl rozhodně poutavější.
Otevřela ho řada chytrých a vtipných citátů o stvořiteli
Holmese, po nichž následovala historie detektivova zrození,
jeho tragického skonu a vynuceného znovuvzkříšení – fakta
známá, ale podaná odlehčeně a vtipně. Méně známé, ale o to
zajímavější bylo pak vyprávění o osudech velkého detektiva na
české literární scéně, o významovém posunu našeho prvního
překladu a „odsunu“ Holmese po únoru 1948.
Škoda, že stejně nezaujala další dramatizace, která měla ten
večer premiéru. Překladatel a autor rozhlasové úpravy Jiří
Strnad připravil pod názvem Tajemný pan Hoope jednu z
Chestertonových povídek, jejímž hrdinou je soukromý detektiv
otec Brown. Myslitelsky náročnějším prózám Chestertonovým je
třeba při dramatizaci věnovat zvláště bedlivou pozornost, aby
se posluchač neztrácel v postavách a jejich vztazích, aby se
předlouhé repliky nezměnily v nepřehledné monology, jak tomu
bylo tentokrát. Navzdory nepříliš šťastně zpracované předloze
se však ukázalo, že herci Východočeského divadla, s nimiž
Markéta Jahodová detektivku nastudovala ve studiu pardubického
divadla, se s rozhlasovou prací dokáží vyrovnat stejně dobře
jako ti zkušenější, kteří v pražském studiu bývají často jako
doma. |
