Brno z Třebíče

Pokud si vybavíte filmový hit sedmdesátých let Šimon a Matouš jedou na riviéru, možná si vzpomenete také na gangstera vystupujícího pod přezdívkou FruFru. Postava z fackovacích komedií s „tlusťochem“ Budem Spencerem a „fešákem“ Terence Hillem zřejmě uvízla i v hlavě třebíčského zpěváka a bubeníka Václava Bartoše, protože podle ní na přelomu tisíciletí pojmenoval svou novou skupinu. Původně osmičlenná kapela FruFru se od té doby propracovala mezi špičku domácího alternativního rocku – dokládá to i její nové album ...až přiletí tučňák.

FruFru ve své tvorbě navazují, nejen hudebně, ale i sdělením a celkovým výrazem, na tradici brněnské alternativní scény osmdesátých let, jíž byl Bartoš koneckonců součástí. Prvně na sebe upozornil v roli vokalisty Pluta, jedné z nástupnických formací legendárního Dunaje. A právě Fajtovu Plutu se nyní FruFru blíží nejvíc – hutným zvukem s důrazem na rytmiku či vynalézavými kytarovými riffy, proplétajícími se většinou nových nahrávek.

Skupina Frufru navazuje na brněnskou alternativní rockovou scénu osmdesátých letV Brně se vždy dbalo na texty a ani v tom se Bartošova kapela od svých předchůdců neliší. Zatímco na prvních dvou albech se soustředila na poezii Ginsberga, Trakla, ale i na renesanční anonymní texty či verše svého frontmana, nové písně vznikly takřka výhradně zhudebněním expresivních básní slavonického řezbáře Kryštofa Ewančeho, které se s mnohovrstevnatou, stylově rozevlátou muzikou skvěle doplňují.

Album obsahuje i lyričtější místa. Nejméně tři z desíti skladeb dávají vzpomenout na křehké duety, kterými Bartoš s hostující Ivou Bittovou ozdobili debut Pluta – ať už šlo o hravé víceznačné Flageolety nebo až klasicky vystavěnou baladu Pro Johanku. Uhrančivosti zmíněných písní se zvolna přibližují ty kousky nového alba FruFru, v nichž se ženských rolí zhostily zpívající cellistka Dorota Barová z jedinečného dua dnes již evropského formátu Tara Fuki či nepřehlédnutelná hvězda zlínské kapely Maraca i brněnského HaDivadla, zpěvačka, houslistka a herečka Gabriela Vermelho. Pocitu kontinuity napomáhá v některých z melancholičtějších písní i důvěrně známá trumpeta Františka Kučery, dávného Bittové spolupracovníka.

Až naprší a uschne – chcete-li „až přiletí tučňák“, budeme moci písním FruFru naslouchat z rádií. Do té doby nezbývá než se spokojit s cédéčkem od Indies Scope Records.

Milan Šefl



  Brno z Třebíče
  Pořiďte si
 
   České téma
   švédskýma očima

   Nalaďte si
 
   O Roma vakeren...
   Téma