|
|
Ondřej Vaculík, publicista
Jaká je bilance Bilance
Zůstává rozhlasová hra plnohodnotným dramatickým žánrem? Má
schopnost získávat nové posluchače? To si účastníci letošní
Bilance – přehlídky rozhlasové umělecké slovesnosti pořádané
Sdružením pro rozhlasovou tvorbu – mohli v posledním květnovém
týdnu ověřit na čtyřech současných rozhlasových hrách, jedné
rozhlasové detektivce a Plešaté zpěvačce, což je známé
Ioneskovo antidrama o krizi v dorozumívání, které pro rozhlas
upravil režisér Miroslav Buriánek. Čím více a výřečněji lidé
komunikují, tím menší možnost dorozumění. Aby odcizenost
vynikla, Buriánek chrlení slov nedramatizoval. Proč to není
více drama? – vyčítali někteří. Protože je to antidrama, no
jako naše existence.
Santo Subito současného německého dramatika Eberharda
Petschinky (režie Thomas Zielinsky) představovalo vrchol
rozhlasové dramatiky. Pamětní protokol z vystoupení herce
Roberta Benigniho před kanonizační komisí ve věci Jana Pavla
II. je mystifikace a fantastický příběh o zázraku. Pro
překotné kanonizační snahy stává se užitečným také
představitel pokleslého vkusu i mravů, jenž jediný pomůže
papežovi v poslední hodince. Navzdory odtažitosti ke všemu
církevnímu způsobí zázrak. Hra zní sice jako výsměch rázu
Karla Havlíčka Borovského, ale zároveň dokazuje
nevyzpytatelnost božích záměrů. Kdo to nepochopil, mohl být
pohoršen.
Srnky Tomáše Svobody (režie Dimitrij Dudík) mohou připomínat
pohádku o Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém. Výjimečné
vlastnosti jednajících postav jsou však indispozice, které
vyřazují ze společnosti: místo bystrého zraku umělá oční
víčka, která ruší klapáním, dlouhý, aby se vešel, chodí jako
skrčenec, neširokého po milostném aktu vždy skolí pláč.
Z trápení je mohou vysvobodit srnky, čisté, hodné bytosti,
v rozhlase důvěryhodně ztvárnitelé, jež však svou naivitou
(rozuměj lstivostí) a hloupostí postiženců jim způsobí zkázu.
Baladický konec poněkud nesouzní s dějem, jako by měl jen
funkci zbavit se jednajících postav, zase je sklidit.
Požár v suterénu napsali Pavel Kohout a Jelena Mašínová (režie
Ivan Chrz). Je to podobenství o nevyžádané pomoci, obraz
okupace v šedesátém osmém a ochoty začít s vetřelcem výhodně
spolupracovat. „Zachránci“ jsou hasiči, požár je fingovaný,
kolaborace s nimi v rámci pojistného podvodu pak skutečná.
Smutná komedie o štěpení lidské povahy vedená věrohodnými,
kohoutovskými dialogy.
Rozjitřenou rozpravu vyvolaly dvě ukázky ze hry Zásek autora a
režiséra Jakuba Vítka. Autor představil deformované vztahy
dvou mileneckých párů. Realisticky vystihl fekalizované
prostředí, které si jistá skupina mladých lidí vytváří i
v solidních sociálních poměrech – zřejmě jako reakci na
nelásku, sobectví, nezájem. Řeč promořená vulgarismy a
urážkami, z nichž v žilách stydne krev. Hra bez východiska,
bez konce. Vysílání pro otrlé, nebo pro citlivé?
Na předchozí téma navázala v estetizovaném tvaru Labutí píseň
od skotského dramatika Davida Greiga. Zase problém sexuální
orientace a labuť jako jediný přítel člověka. „Láska, to je
nejhorší, strašný virus. Vypadáš jako uzená makrela. To je
dobrý, jenom potřebuju být sama.“ Čím více člověk trpí
odcizením, tím více prahne po samotě. A obráceně. Bohužel
kostrbaté, špatně přeložené dialogy.
Síla slova je detektivka z prostředí privátního rozhlasu,
kterou napsal Jiří Hubička (režie Petr Mančal). Dvě svérázné
postavy detektivů (muž a žena) vyšetřují násilný čin. Objevují
nejen pachatele, ale v druhém plánu vynořuje se také povaha
dnešních poměrů a společnosti. S humorem a nadsázkou: „Toho
nesmíme naštvat, je to gauner,“ říká rotný Králíčková.
Manipulace slovem pod záminkou osudovosti numerologie. Kéž
rotný Králíčková a její vedoucí detektiv si založí svůj
rozhlasový cyklus.
Jaká je bilance Bilance? Nová témata ani originální pojetí
nepředstavila. Všechno už jsme slyšeli, mnohé i lépe. Přesto
prokázala, že Český rozhlas stále umí vytvářet nejnáročnější
žánry a ničemu se nevyhýbá. Má dobrou vůli hledat nosné téma i
tam, kde mu nemusí být úplně dobře. Je otevřený, souzní
s dobou, nepovyšuje se. Skvělé východisko – pro dramatiky,
dramaturgy, zvukové mistry, režiséry a pro další práci. |
