|
|
 Marian
se táže, zda jsme předurčeni osudem
V době sílících rasistických útoků a narůstající obliby
extrémních hnutí, zaměřených zejména na romskou populaci,
obviňovanou z nezájmu o vzdělání, z nepřizpůsobivosti, má
význam každý příspěvek, který aspoň trochu přispěje k hlubšímu
poznání její snad provokující odlišnosti v činech i smýšlení.
Při natáčení Mariana (1996), hrané sondy do života jednoho
romského kluka, se režisér Petr Václav mohl opřít o svou
dokumentaristikou průpravu – a skutečně tak učinil. Proto
zavrhl kouzlení s vizuální stránkou, upřednostnil dlouho
ulpívající záběry či pomalé jízdy, vyhýbal se prudkým nájezdům
či střihům. Snad televizní obrazovka zprostředkuje
promyšlenou, a přitom nevtíravou výtvarnou složku (za kamerou
stál Štěpán Kučera), v níž převládají tmavé, pochmurné
odstíny, souznějící s celkovým naladěním příběhu.
 Film
sleduje osudy titulního protagonisty od nesnází během dětství
až po tragické završení v dospělosti. I když je pečlivě
rozebrána odlišnost uvažování, morálních kritérií i zdánlivě
nepochopitelné vznětlivosti romského etnika, důležitější se
nakonec ukazuje pohled do dětských a později nápravných
ústavů, které jen málokoho vychovají. Marian bez zbytečného
zveličování, bez toho, aby jednostranně podpíral tu či onu
stranu, načrtává vyprávěný příběh s nepochybnou inscenační
věrohodností.
Tato slova se vztahují jak na odmítavé, ba asociálně
podbarvené jednání romských postav a zvláště jejich
přisprostlou, impulsivní, pro nezasvěceného pozorovatele
agresivní mluvu, tak na postavy vychovatelů, většinou
lhostejných, vynucujících si autoritu zvýšeným hlasem a
tresty, které však vyvolávají jen zvýšenou vzpurnost (viz
varovný osud jedné z vychovatelek, která se pokusila Mariana
„adaptovat“ laskavostí, ale o to ostřeji chlapec reagoval na
subjektivně pociťovanou křivdu).
Režisér záměrně volil málo známé herce či ještě častěji
neherce, kteří v podstatě hrají sami sebe, případně svou
sociální roli (vězeňský dozorce, vychovatelka). Snad jedině
Radek Holub jako vstřícný vychovatel David, jenž se své
svěřence snaží získat projevovanou důvěrou, výlety do přírody
i za zábavou, zprostředkovává složitě strukturovanou lidskou
osobnost.
Film Petra Václava Marian uvede ve středu 1. července ve 23
hodin ČT2.
Jan Jaroš, filmový kritik |
