|
|
Fotbal zachraňuje život
Nedodržený slib je významný film. Nejen pro proto, že patří k
snímkům, které po letech stagnace signalizují oživení
slovenské filmové produkce, ale také – a především – pro
závažnost tématu a jeho uchopení. Příběh židovského chlapce
není jen zachycením osudu jednotlivce, ale snaží se o širší
záběr a hlubší souvislosti. Od Obchodu na korze režisérů
Kadára a Klose snad u nás nebylo filmu, jenž by vylíčil nejen
osud Židů na Slovensku, ale také postoje občanů slovenského
státu k nim, tedy vydal svědectví o stavu tehdejší
společnosti. Snímek vznikl v mezinárodní spolupráci s výrazným
českým podílem. Na základě skutečného příběhu Martina
Friedmanna (aneb Petráška – krycí jméno, jež mu za války také
pomohlo k záchraně) žijícího ve Spojených státech napsal
scénář Jan Novák, film režíroval Jiří Chlumský.
Početná Martinova rodina žila v Bánovcích nad Bebravou, kde
léta farářoval Josef Tiso (představitelé místní židovské
komunity se ve filmu marně snaží, aby je vyslechl). Při
slavnostní pesachové večeři si slíbili, že se za rok opět
sejdou u jednoho stolu. Ale i v Bánovcích začaly deportace
Židů. Martin (hraje ho nadějný Samuel Spišák) se dostal do
pracovního tábora, kde zaujal jako fotbalista, proto jej
velení vyřadilo z transportu mířícího do vyhlazovacího lágru.
Když se pak vyléčil z těžké nemoci, podařilo se mu uniknout
k partyzánům.
 Martinův
život nabitý událostmi poskytl tvůrcům prostor pro vykreslení
členitého obrazu slovenského státu se všemi jeho rozpory a
protiklady, s životem obyčejných i aktivistických Slováků,
s odvážlivci a zbabělci, s arizátory i nenápadnými hrdiny,
kteří pomáhali pronásledovaným. Doširoka rozmáchlý,
kronikářsky podrobný způsob vyprávění zachycuje „velkoplošné“
dějiny i podrobnosti – ty zejména. Volně plynoucí expozice
seznamuje s Martinovou rodinou, jež nepohrdne vepřovým a do
synagogy moc nechodí, přibližuje jeho fotbalové aktivity, líčí
vylučování Židů z veřejného života. Podrobně se věnuje životu
v pracovním táboře, Martinově nemoci i setkávání a utkávání se
se sovětskými partyzány. Rozvláčné, ale kultivovaně natočené
líčení místy navíc nepostrádající humor (scéna u židovského
obuvníka, na nějž dohlíží arizátor) přináší i řadu důležitých,
zřídka frekventovaných motivů. Například vztah-nevztah
slovenské majority k válce a jejím průvodním jevům včetně
postoje k Židům je vylíčen přesvědčivě, přitom jaksi
samozřejmě, bez vyhrocených momentů. Prvky drsné reality
obsahuje důležitá scéna, kdy sovětský partyzán projeví svůj
antisemitismus. (Podobnou sekvenci lze najít i v nedávno
uvedeném americkém filmu Odpor.) Přesvědčivě motivované jsou i
váhavé postoje Židů, které ani reálná hrozba většinou
nepřiměla k emigraci. Ve filmu je řada silných okamžiků;
k nejpůsobivějším patří zoufalý výkřik bánoveckého rabína,
který v úzkostném okamžiku zvolá: „Už nechci být Židem!“
Režisér nezapře zkušenost tvůrce televizních seriálů, výrazně
se věnuje detailům, vede příběh od jedné epizod y k další,
místy je popisný a příliš doslovný, jako by chtěl
(do)vysvětlit vše, co s tématem souvisí. Tím ovšem film někdy
zbytečně zatěžuje podrobnostmi, které brzdí spád a rytmus. Což
ale jen málo mění na faktu, že Nedodržený slib je ve své
kategorii důležitý film.
Agáta Pilátová, publicistka
Foto SPI International |
