|
|
 Než
přišel Voskovec
Odkud se vzal Jiří Voskovec? Kdo byli jeho rodiče a jak žili?
Jak klikatá byla jejich životní pouť? Kroniku rodu Wachsmannů,
ze kterého spoluzakladatel Osvobozeného divadla pocházel,
sepsala Voskovcova neteř Adriena Borovičková v knize Voskovec
a Wachsmanni. Právě z ní Český rozhlas 2 – Praha z ní odvysílá
desetidílnou četbu na pokračování.
Své vzpomínky a zaznamenaná rodinná vyprávění doplnila Adriena
Borovičková o dopisy, které objevila na půdě domu ve
Voskovcově rodné Sázavě. Ty psala Voskovcova matka Jiřina
Wachsmannová svému otci malíři Soběslavu Pinkasovi. Odesílala
je z Ruska, kam odešla se svým mužem Vilémem Wachsmannem,
kapelníkem carských vojenských hudeb. Psát je začala třináct
let před tím, než se Jiří Voskovec narodil, přesto mají listy
Voskovcovy matky slovník, nadhled a humor tak známý z časů
Voskovcova kamarádství a spolupráce s Janem Werichem. Jsou
dokladem toho, že v prostředí, v němž Jiří Voskovec později
vyrůstal, bylo i v dobách krušných ustláno pro srandu.
Voskovcovi předci sice nebyli chudí, mnozí z nich byli
právníci, lékaři, umělci, podnikatelé, ale ani nijak závratně
bohatí. Patřili většinou k příslušníkům střední vrstvy a
jejich největším bohatstvím obvykle byly jejich duch a nadání.
Řada z nich cestovala po Evropě – Voskovcova matka se narodila
ve Francii, její první dvě děti vyrůstaly v Rusku. Stýkali se
s významnými osobnostmi své doby, třeba Soběslav Pinkas
spolupracoval s Karlem Havlíčkem Borovským, Jiřina
Wachsmannová se dobře znala s Josefem Svatoplukem Macharem,
rodina byla spřízněna i s majiteli sázavských skláren
Kavalierovými.
Adriena Borovičková vypráví především příběh Voskovcových
rodičů Jiřiny a Viléma, který jakoby předznamenal i osudy
jejich nejmladšího syna Jiřího. I oni putovali světem, ani ta
největší dálka jim nebyla daleká. Otec, nadaný hudebník, musel
častokrát měnit své plány a mnohé z nich nenaplnil. Stejně
jako později jeho syn i on poznal strasti nesmyslné, politicky
motivované internace.
 Vyprávění
je také jedinečným dokladem o životě v Evropě na přelomu 19. a
20. století. Je zajímavé zjistit, že vlaky z Prahy do
Petrohradu v té době nejezdily o mnoho déle než dnes, že ve
Varšavě stačilo z nádraží poslat telegram a vojenský sluha
zatopil, aby rodina nepřijela do vymrzlého bytu. Petrohrad na
sklonku 19. století Jiřinu Wachsmannovou okouzlil víc než
Paříž.
Četbu na pokračování z rodinné kroniky Wachsmannů s herci
Danielou Kolářovou, Dagmar Novotnou a Jiřím Ornestem vysílá od
středy 12. srpna ČRo 2 – Praha, vždy ve 22.05
Pavel Krejčí, režisér ČRo Hradec Králové
Foto Jarka Šnajberková |
