|
|
Přítel muzikálu
Jeho písně zpívali Jan Werich, Waldemar Matuška či Rudolf
Pellar, muzikály Sto dukátů za Juana či Filozofská historie,
na nichž se více než podílel, získaly léty status legendárních
děl. „Zasloužil se o českou populární hudbu, zejména o její
hudebně dramatický žánr,“ pronesl o něm před časem Zdeněk
Svěrák. Není pochyb o tom, že skladatel, aranžér, ale také
redaktor, režisér a dirigent Zdeněk Petr je zmíněné poklony
z úst svého někdejšího rozhlasového kolegy více než hoden.
 Jeden
z předních představitelů poválečného swingu a nadšený redaktor
nakladatelství R. A. Dvorského Zdeněk Petr je spjat i
s počátky dění na české muzikálové scéně. Krátce po „vítězném
únoru“ 1948 stál u zrodu české verze věhlasného broadwayského
kusu Finian‘s Rainbow uvedeného pouhých čtrnáct měsíců po
newyorské premiéře pod názvem Divotvorný hrnec v Divadle V+W
ve Vodičkově ulici v Praze. V „čochtanovském“ představení
v překladu a s texty Jiřího Voskovce a Jana Wericha měl ještě
ne třicetiletý Petr na starost úpravu skladeb Burtona Lanea –
ovšem pro daleko menší orchestr, než o jaký se mohla opřít
produkce amerického originálu. Navíc neměl k dispozici původní
partituru, a tak musel podklady dávat dohromady jen na základě
poslechu tehdejších gramofonových desek.
S Werichem se nadějný aranžér sešel i na realizaci pohádkového
velkofilmu Císařův pekař a Pekařův císař, pro který Petr
napsal zásadní píseň Ten dělá to a ten zas tohle, ideově
„vhodně“ otextovanou samotným představitelem hlavní dvojrole.
Daleko podstatnější však byla práce, kterou Zdeněk Petr
vykonal pro rozhlasovou hudební komedii Sto dukátů za Juana,
na níž spolupracoval s textařem Vladimírem Dvořákem a jež do
zlatého fondu české pop-music uvedla Píseň pro Kristýnku,
skladbu ve stylu tehdy populární španělské habanery. Neméně
prosluly i muzikály Filozofská historie a Pan Pickwick, jež
Petr společně s libretistou Ivo Fischerem na konci šedesátých
let napsali pro pražské Divadlo Rokoko.
Po Zdeňku Petrovi nezůstaly jen jeho písně. Významným zdrojem
informací o historii české taneční a populární hudby je jeho
vzpomínková knížka Hudba přítelkyně, kterou i s vloženým CD
vydal Radioservis ve spolupráci s umělcovým synem Jiřím. Pod
patronací Českého rozhlasu vznikl také soubor notových záznamů
Petrových skladeb. Rubrika Po uši v hudbě zkrátka tomuto
poněkud opomíjenému autorovi patří plným právem – a to zdaleka
nejen proto, že by se 21. září dožil devadesátých narozenin.
Milan Šefl |
