|
|
Lahvová pošta Petra Chudožilova
Od druhé poloviny šedesátých let minulého století až do
počátků normalizace se odvíjí děj loni vydané knihy Petra
Chudožilova Lahvová pošta. S tímto zatím posledním dílem
českého spisovatele žijícího ve švýcarské Basileji se od
středy 12. listopadu (vždy v 18.30) díky dvanáctidílné četbě
na pokračování budou moci seznámit i posluchači stanice
Vltava.
 Lahvová
pošta je do značné míry autobiografická kniha. Podle autorova
vročení vznikala od roku 1966 až do roku 2008. Odehrává se
v atmosféře agónie novotnovského Československa druhé poloviny
šedesátých let, událostí roku 1968, zejména ruské okupace a
postupně nastupující normalizace. Autor vypráví příběhy
pražských intelektuálů, literátů, výtvarníků, vědců i umělců,
kteří v těchto letech hledali azyl i vzájemnou podporu ve
staroměstských hospodách. Sjednocujícím i obranným prostředkem
proti nepřátelskému vnějšímu světu je alkohol, v obrovském
množství prolévaný hrdly nešťastníků, jimž spisovatel (včetně
sebe) přidělil expresivně laděná jména a přezdívky. Zasvěcení
je většinou dokáží identifikovat, avšak všechny postavy románu
přesně neodpovídají postavám skutečným – někdy opravdoví
aktéři sloužili jen jako inspirace k vytvoření jedné postavy.
Název knihy odkazuje ke dvěma hlavním konotacím – jednak k té
alkoholické, ke všem těm vypitým lahvím a půllitrům, které
snad pomáhaly přežít, a zároveň upomíná na poselství vložené
do zazátkované lahve vhozené do moře. Je tu na jedné straně
marnost takového počínání, avšak zároveň i naděje, že se
zpráva jednou někde objeví.
Spisovatel a publicista Petr Chudožilov se narodil roku 1943
v Prostějově v rodině ruského exulanta. Do roku 1957 žil na
Moravě, potom v Praze. Po maturitě na pražské jedenáctiletce
pracoval jako redaktor ČTK, dřevorubec, závozník, přidavač a
mlékař. V letech 1966 až 1970 při zaměstnání studoval
žurnalistiku, ale studium ukončil bez závěrečných zkoušek. V
období let 1967 až 1969 byl redaktorem Literárních novin,
Literárních listů a Listů. Poutavé reportáže, ale také úvahy,
fejetony a povídky uveřejňoval i jinde. Od roku 1969 byl ve
svobodném povolání. Byl signatářem Charty 77 a v roce 1982 se
s rodinou pod nátlakem Státní bezpečnosti vystěhoval do
Švýcarska. V exilu pracoval opět v rozmanitých, často
dělnických profesích a zároveň studoval – a znovu nedostudoval
– na basilejské univerzitě historii. Později se živil jako
nezávislý publicista a spisovatel.
V německy mluvících zemích se Petr Chudožilov stal úspěšným
autorem literatury pro děti, především pohádek a fantastických
povídek. Česky vydal knihu povídek Kapři v kvetoucích trnkách,
pohádky Na velrybě, soubory fejetonů Boj o fusekli a Kulturní
šok aneb Setkání třetího druhu, nostalgický dětský příběh
Balada o Bobíkovi, výbor z publicistiky Proč necítím národní
hrdost a povídky Papír je poslední domov.
Jiří Vondráček, redaktor ČRo 3 – Vltava |
