|
|
 Když nás začne pálit dobré bydlo
Rozpačité, ba zklamané reakce na Hřebejkovu komedii Nestyda se
zdají naznačovat, že snad mohlo vzniknout něco zdařilejšího.
Jenže nebývá domýšlena jednoduchá příčinnostní vazba:
natáčí-li někdo film podle předlohy Michala Viewegha, stěží
lze očekávat nějaké popření spisovatelova náhledu, zvláště
když se Viewegh podílel i na scénáři. V sobotu 3. dubna
spatříme film na Nově v televizní premiéře.
 Nestyda
se trochu lehkovážně dotýká závažného problému, jakým je krize
středních let, kdy zejména muži začínají dohánět, co zdánlivě
zameškali, pořizují si mladší, atraktivnější milenky – a nejen
ty. Všechny zápletky povstanou z toho, že titulní hrdina Oskar
(Jiří Macháček), na počátku oblíbený hlasatel počasí, se
úkosem a nevěřícně dívá na trčící nos své manželky (Simona
Babčáková), který se mu natolik znechutí, že počne zvažovat
rozvod. Je tu rozehrána půvabná pantomimická studie: Oskar
nejprve pozoruje manželčinu stínovou siluetu, odrážející se
dveřích, poté nahlíží do alba se svatebními fotkami, aby
nakonec s dávkou ironického odstupu, pohlédl přímo do její
tváře. Málokdy nalezneme tak výmluvnou expozici, která bez
jediného slova sdělí vše podstatné.
Tvůrci se počínání svého hrdiny pokoušejí vydávat za cosi
běžného a normálního, Jiří Macháček toto pojetí umocňuje,
vždyť jeho Oskar je především citově zmatený nekňuba, jemuž
nadávají i vlastní rodiče (Pavel Landovský, Nina Divíšková).
Dokonce do svého středu přijmou jeho zavrženou ženu a s
kuplířskou potutelností jí pomáhají v rozvíjení vztahu se
vskutku zosobněným ideálem mužské zodpovědnosti (uměřený Pavel
Liška).
Tvůrci se přidržují osvědčených schémat vpravdě bakalářského
ražení, veškeré hrany jímavě obrousili. Proto se namísto
hlubšího vhledu do rozpadajících se vztahů dočkáme peprné
zápletky. To když Oskar naváže intimní známost s mnohem starší
charismatickou zpěvačkou Norou (Emília Vášáryová), která by
mohla být jeho matkou, jak sama říká – a s Oskarovou matkou se
skutečně kamarádila, jak se záhy ukáže. Šansonové písně,
zprostředkovávané jakoby v přímém přenosu, tvoří důležitý
hudební doprovod. Ostatně dějem se mihnou skutečné osobnosti
mediálního světa, třeba Hana Hegerová nebo Karel Gott. Je
nesporné, že Hřebejk umí jako málokdo podchytit divácký zájem,
dovede zaznamenat pouliční všednost a okořenit ji nezvyklou
drobností, třeba skládací motorovou koloběžkou...
Jan Jaroš, filmový publicista
|
