|
|
 Bez
tolerance
se neobejdeme
Česká televize přichystala nepředpojatou úvahu na téma, jak
spolu mohou vycházet příslušníci odlišných civilizací. Tereza
Kopáčová se v časosběrném dokumentu Eastsidestory – uvedeném
18. 3. – zaměřila na milostný vztah mezi egyptským muslimem
přezdívaným Sam a (nábožensky zřejmě vlažnou) Angličankou
Alison. Na rozdíl od šokujících případů, kdy provdaná evropská
dívka skončí uzavřena v rodinném domě a bezprávná kdesi v
arabském světě, zde však vystupuje do popředí vzájemná
vstřícnost obou partnerů, daná již tím, že muž se odstěhuje za
svou ženou do Londýna. Ani tam nepřestává doufat, že ji
přivede k islámu, trvá na vírou podložených požadavcích, ať
již se týkají postavení muže v rodině nebo výchovy případných
dětí. Alison by nejraději měl v každém okamžiku pod kontrolou.
Zřetelně to vyvře v okamžiku, kdy nelibě nese, že režisérka s
ní chce rozmlouvat o samotě, bez jeho účasti.
Kopáčové se podařilo získat zřejmě dosti upřímné výpovědi: oba
partneři se totiž seznámili v egyptském letovisku, kde Sam
pracoval jako průvodce při podmořském potápění. Ostatně
průhledy na čarokrásné scenerie a pestrobarevné rybky patří
mezi záběry vizuálně nejatraktivnější. Dozvíme se, že on i
jeho kolegové si užívali se západními turistkami, vnímajícími
sexuální dobrodružství jako zpestření svého pobytu. Pro Sama i
Alison však nezávazný flirt přeroste v hlubší cit, posléze
stvrzený i sňatkem, jakkoli její rodiče se k takovému svazku
stavějí rozpačitě. (Připomeňme, že obdobné téma, nahlížené
ovšem mnohem vyostřeněji, zpracovala rovněž Iva Pekárková v
románu Sloni v soumraku.)
Oba manželé jsou si vědomi, že bez tolerance se neobejdou.
Samovo nikoli jednoduché rozhodnutí následovat svou ženu do
nejistoty neznámé země je jistě obětavé. Ačkoli ve vlasti měl
výnosné zaměstnání, které jej bavilo, v Anglii shání práci jen
obtížně, navíc s hrozbou ustavičného zadlužení, bude-li se
pokoušet podnikat na vlastní pěst. Ačkoli stále hlásá věrnost
muslimským hodnotám (a to včetně pohledu na západní společnost
jako mravně zkaženou, kterou demokracie zavedla k rozkladu),
stále zjevněji se podřizuje západním normám. Navzdory
Alisoniným tužbám odmítá pořídit si dítě s poukázáním na to,
že by se rodině výrazně snížila už tak napjatá životní úroveň.
Eastsidestory zjišťuje, že do vztahu Sama a Alison proti
očekávání nevstupují jako prubířský kámen teroristické činy
spáchané muslimskými fanatiky (Sam a jeho kamarádi něco
takového kategoricky zavrhují), nýbrž zdánlivě všední problémy
existenčního rázu, zejména finanční starosti. Sam třeba své
ženě vyčítá, že za kadeřníka utratila nesmyslně vysokou sumu,
která bude scházet v rodinném rozpočtu.
Kopáčová, občas si vypomáhající spojujícími komentáři, zvolila
vypravěčsky ozvláštněnou podobu, když dokument na způsob
polyekranu rozkládá do několika současně se vyskytujících
obrazových segmentů. Navozuje tak zmnožení i souběžnost
různorodého dění, které ukazuje, že bez trpělivé vstřícnosti
se žádný vztah neobejde, natož ten Samův a Alisonin.
Jan Jaroš |
