|
|
 Dělníci
i dandyové romantismu
Člověk a jeho svět – tak zní název pozoruhodné edice, v níž
nakladatelství Vyšehrad již po několik let vydává knihy
připravované předními světovými historiky a mapující mentalitu
lidí v rozličných dějinných epochách. Nejčerstvějším titulem
edice je Člověk romantismu a jeho svět. Pod vedením
francouzského dějepisce Francoise Fureta, který ve vstupním
eseji vysvětlil, proč je obsah svazku vymezen léty 1814 až
1848, zpracovalo osm dalších esejisticky pojatých kapitol osm
jiných evropských historiografů. Kapitoly jsou zaměřeny na
jednotlivé profesní či gendrové skupiny tak, aby v úhrnu
poskytly čtenáři plastický obraz světa a mentality Evropanů
žijících v období od konce napoleonských válek do poloviny
devatenáctého století.
Nejzúženější pohled přinesli tři francouzští historici, kteří
v kapitolách Žena, Učitel a Kněz příliš nepřesáhli teritorium
své vlasti a nejdále dohlédli do Anglie či Německa.
S podstatně širším rejstříkem pramenů i sekundární literatury
pracovali historici z dalších zemí, což se projevilo nejen ve
větší důsažnosti jejich soudů a tvrzení, ale především
v zajímavosti a čtivosti jejich kapitol. Na proměny sociálních
rolí se zaměřil jak německý historik Heinz-Gerhard Haupt
v kapitole Měšťan, tak anglický historik Sidney Pollard, který
dokázal zpracovat s překvapivou přitažlivostí – zvlášť pro
čtenáře do jejichž hlav byl vtloukán marx-leninismus –
kapitolu Dělník. Střetávání nejrůznějších spekulativních
teorií, jako byly třeba mesmerismus či frenologie,
s romantickou přírodní filosofií a racionálními postupy se
v kapitole Lékař podařilo živě přiblížit italskému historikovi
Giorgiu Cosmacinimu. Jeho rodák, filosof Sergio Givione pak ve
studii Intelektuál črtá se smyslem pro charakteristický detail
různé typy této sociální skupiny – estéty, dandye, flaneury,
utopisty, konzervativce, snivce, vizionáře i melancholiky – a
zvláště si všímá, jak právě v této době začíná evropským
duchem pronikat nihilismus. Knihu uzavírá studie Revolucionář,
v níž její autor, Polák Bronislav Baczko, vlastně jako by na
předchozí studii navazoval a její tematikou mířil přes století
dvacáté až k dnešku.
Bronislav Pražan, publicista |
