|
 |
 Ivan
Němec, publicista
Přátelství přes zadrátovanou hranici
I vzdělaného milovníka literatury by možná přivedla do rozpaků
otázka, zda by uměl zasvěceněji vyprávět o partnerských,
pracovních a přátelských vztazích dvou osobitých autorských
dvojic, které na české straně tvořili básník Josef Hiršal a
spisovatelka a překladatelka Bohumila Grögerová, na straně
rakouské pak tvůrce experimentální lyriky a dramatik Ernst
Jandl a básnířka i překladatelka Friederike Mayröckerová.
Poutavý pohled na jejich životy, tvorbu i vzájemné vazby jsme
mohli sledovat ve Schůzkách s literaturou (12. 9.) na stanici
Vltava. Pořad nazvaný Spřízněni tvorbou, jenž vznikl
v brněnském studiu Českého rozhlasu, připravila Eva Vojtová.
Této teprve nedávné absolventce Ateliéru rozhlasové a
televizní dramaturgie a scenáristiky Divadelní fakulty JAMU se
podařilo vytvořit skladbu náročnou, vynalézavou i nevšední.
Eva Vojtová využila vyprávění Hiršalovy životní partnerky a
spolupracovnice Grögerové (1921) i Jandlovy družky
Mayröckerové (1924), které navzdory svému pokročilému věku
mluví o svých již nežijících partnerech s živým zápalem,
s láskou, bolestí i vtipem, nazývajíce třeba autorskou
spolupráci „duetem i duelem“, a přiznávají, jak „možnost
společně pracovat visela často na slabé niti“. Milá ohlédnutí
za proměnlivými partnerskými vztahy a „kanibalskou láskou“, se
střídají s dramatičností „špitálského deníku“, postihujícím
psychický stav Grögerové po vážném Hiršalově úrazu. Do
přerušovaných výpovědí vkládá Eva Vojtová i úryvky vzájemné
korespondence obou spisovatelek a to vše prolíná s promyšleně
vybranými ukázkami tvorby, jež osobní i pracovní propojenost
obou dvojic i celého hvězdného kvarteta dobře dokreslují.
Byť je stavba pásma založena na spoustě střihů, podařilo se
autorce složit z pestrobarevné mozaiky celistvý obraz.
Navzdory složitým osudům a obrovskému rozsahu díla čtveřice je
z něho patrné, jak se k sobě autorské dvojice prodíraly
zadrátovanou cestou předlistopadové ideologie. Forma, kterou
svému chytrému pořadu Eva Vojtová dala, tak do jisté míry
odráží i svéráznou podobu kolážovitě psané, experimentální a
hravé poezie, kterou zobrazovaní „akrobaté slova“ prosluli.
Režisér Radim Nejedlý nalezl pro realizaci neobvyklého díla
dostatek vstřícnosti a invence a přes temné tóny scénáře se
přenášel bez zbytečného zatěžkávání, ve svěžím tempu. Obsadil
zkušenou čtveřici herců (D. Hofmanová, A. Lapešová, O.
Mikulášek, P. Zapletal), které vedl k takové interpretaci, aby
emocionální složka slova nepřevážila význam výpovědi.
Literární pásmo Spřízněni tvorbou se stalo kromě jiného i
potvrzením hezké myšlenky, kterou kdysi vyslovila česká
básnická dvojice Hiršal-Grögerová: „Autorská spolupráce muže a
ženy jako tvůrčí akt je ve své nejhlubší podstatě aktem
lásky“. |
