|
|
 Proměna
ženy ve věku vodnáře
Příběh nejnovějšího románu Michala Viewegha Biomanželka je
prostý: úspěšný, rozvedený spisovatel Mojmír, s takřka
neomezeným kontem, bohatými milostnými zkušenostmi a jednou
dospívající dcerou se ožení s mladičkou knihovnicí Hedvikou a
ta se mu v průběhu několika let promění z manželky
v biomanželku. Tedy v ženu, jež své konání podřizuje těm
nejlepším soudobým zásadám správného duševního i fyzického
žití. Její metamorfóza započíná koncipováním rodinné vily dle
pravidel feng šuej a rozvíjí se trpělivým pěstováním
biozeleniny na biozahradě, astrologicky prokalkulovaným
početím, jakož i důkladnou přípravou na zplození Mojmírových
dítek. Biomanželka rodí ve vodě a za zpěvu velryb.
K dalšímu rozvoji Hedviččina fyzického i duchovního potenciálu
pak přispívá dula (dříve se říkalo porodní bába), jež se
k rodině spisovatele – k jeho velké nelibosti – nastěhuje.
S její radou a pomocí se Hedvika počne věnovat laktačnímu
poradenství, zřídí mateřské centrum a bioklub, organizuje
charitu, praktikuje a propaguje domácí vyučování, ba zvládne i
hrdé feministické gesto – čurání ve stoje. Spisovatel Mojmír
se bouří, utíká z domu, stěžuje si příteli, hledá útěchu u
milenky – nic z toho však nepomáhá. Až v samém závěru přijde
na to, co udělat: „Napíše o tom knihu. Zdánlivě humoristický
román.“
Möbiova stuha se uzavírá. Román je opravdu humoristický jen
zdánlivě. Jde spíš o persifláž. Autopsie asi tíží. Jak ji
odhodit a vzlétnout? Autor se pokusil získat nadhled s pomocí
narativní konstrukce – střídáním dvou vypravěčských pásem.
Liché kapitoly jsou vyprávěny dulou, jež hovoří v první osobě
jednotného čísla a stylizuje se tu do mytické pramatky, onde
do „ženy, která běhá s vlky“. Sudé kapitoly jsou kratší a
formou třetí osoby jednotného čísla nahlížejí jak na Mojmírovo
konání, tak do jeho duše. Ať jsou však postavy traktovány
z jedné či druhé strany, nepřesahují charakter karikatur. Jako
by byly načrtnuty hodně silnými fixkami. Schází jim byť i
špetka tajemství. Autor sice zvolil aktuální, ba žhavé téma –
praktický dopad nejrůznějších pseudoideologií, pseudoučení a
pseudonauk na náš každodenní život –, jeho obvyklá hravost a
lehkost však zmizely za trpkým úšklebkem.
Bronislav Pražan, publicista |
