|
|
 Porozumět
dokumentům je obtížné
Se statěmi Billa Nicholse se mohli nejen příznivci
dokumentů už několikrát setkat i v českém překladu – například
v časopisech Iluminace a Revue pro dokumentární film. Nyní
zásluhou Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava
a Nakladatelství Akademie múzických umění vyšla jeho základní
práce nazvaná Úvod do dokumentárního filmu. Je to kniha
psaná srozumitelně, přehledně, přidány jsou předmětný i jmenný
rejstřík. Pečlivou přípravu českého převodu dokládá i ediční
dovětek, který vysvětluje nakládání s Nicholsovou odbornou
terminologií.
Hned v úvodu autor upozorňuje, že po celou dobu existence
kinematografie se stíraly rozdíly mezi skutečností a fikcí: do
dokumentů vstupují inscenované výjevy obohacené prvky fabulace
(už v němém Nanuku, člověku primitivním), naopak hrané filmy
předstírají dokumentární původ (Záhada Blair Witch). Ostatně
mnohé inscenované pasáže z Ejzenštejnových Deseti dnů, které
otřásly světem dodnes nahrazují autentické záběry z bolševické
revoluce v Rusku.
V devíti kapitolách Nichols rozebírá jednotlivé aspekty
dokumentárního filmu. Čerpá přitom z podrobné znalosti mnoha
děl, která používá jako vhodnou ilustraci svých tvrzení. I
když větší pozornost věnuje teoretickým otázkám, zvláště
klasifikaci, poohlédne se jak po začátkách dokumentu, tak po
způsobech psaní o něm. Průběžně se vrací k etickým otázkám,
které by pro dokumentaristy měly být prvotní pohnutkou,
podrobně zkoumá zacházení se sociálními a politickými tématy.
Nichols zjišťuje, že údajná „objektivita“ a „realita“ jsou
vždy iluzorní, neboť už samo uspořádání materiálu modeluje
jeho žádané vyznění. Záleží jen na niterné poctivosti
dokumentaristů. Nejsou totiž výjimečné případy, kdy tvůrci, ať
již přesvědčení o správnosti šířených idejí nebo zlákaní výší
honoráře, dokáží stvořit manipulativní díla, schopná v zásadě
propagovat cokoli – hájit jakoukoli ideologii nebo třeba šířit
nejprimitivnější spotřební hodnoty. Takže mějme na paměti: i
zdánlivě „pravdivé“ televizní zpravodajství může své sdělení
významově zužovat nebo rovnou být fikcí.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
