Číslo 11 / 2011.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s novinářem.
Davidem Vaughanem.


 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

Kniha noci po Půlnoci

V lednu uplynulo deset let od smrti Milana Hlavsy, klíčové osobnosti českého undergroundu a lídra kultovních Plastic People Of The Universe. Vedle beznadějně vyprodaného vzpomínkového koncertu v pražské Akropoli, kde se sešla většina jeho muzikantských souputníků, ožily opět Hlavsovy písně i na zvukových nosičích – lounské vydavatelství Guerilla Records nabídlo dvojalbum živých archivních nahrávek Kniha noci nástupnické formace Plastiků – Půlnoci.

Když se v časech perestrojky naskytla příležitost obnovit, či spíše zoficiálnět existenci kapely, která deset let předtím stála u soudu za „protistátní činnost“, byl v tom jeden drobný háček – změna názvu. Část skupiny tuto úlitbu režimu odmítla, část akceptovala. Tak skončili Plastic People (v roce 1997 ovšem resuscitovaní Václavem Havlem) a vznikla Půlnoc, v níž baskytaristu a bezmála výhradního autora Hlavsu, klávesistu Josefa Janíčka a kytaristu Jiřího Kabeše obklopila mladší generace – bubeník Petr Kumandžas, kytarista Karel Jančák (později Jiří Křivka), cellista Tomáš Schilla a zpěvačka Michaela Němcová. V této sestavě absolvovali desítky domácích koncertů, ale také dvě americká turné (na to první riskantně vycestovali ještě za minulého režimu) a pro věhlasný label Arista natočili v New Yorku i své druhé album City Of Hysteria; v roce 1990 navíc na Warholově pařížské výstavě stanuli na jednom pódiu s mocnými inspirátory z Velvet Underground.

Dvojalbum Kniha noci éru Půlnoci připomíná záznamy koncertů, které kapela odehrála v žižkovském klubu Na Chmelnici v červnu 1988 a v únoru následujícího roku. Zatímco řadová alba Půlnoci trpěla uhlazeným, případně odbytým zvukem, více než dvacet let staré koncertní snímky jsou pečlivě ošetřené, přitom však zachycují skupinu v její Od smrti „Mejly“ Hlavsy uplynulo už deset let. Jeho písně tu ale zůstávají.skutečné, syrové podobě. Temně romantickým skladbám dominuje Michaela Němcová, jejíž charizmatický výraz byl pro kapelu stejně příznačný jako hypnotické rytmy či znepokojivé texty Martina Palouše či „femme fatale“ undergroundové scény Jiřiny Zemanové. A nechybějí ani rarity: v bonusové verzi Hlavsových a Bondyho Magických nocí se k Půlnoci připojují básníci Nanao Sasaki a Allen Ginsberg – hosté jednoho z již porevolučních vystoupení formace, která tu sice byla jen pět let, ale dosáhla na víc, nežli jiné domácí soubory za několik dekád.

Milan Šefl



  Esperanto (ne)vzdělaných?
  Jak to vidí Zbyněk Vybíral  
 
  Kniha noci po Půlnoci

  Pořiďte si  
 
  Realita a poezie Kamila Lhotáka
  Navštivte