|
|
 Andrea
Hanáčková, publicistka
Meteor v mobilu
V debatě, která se v současné době vede o stanici Český
rozhlas 2 – Praha, mě nejvíc zaujal podotek jednoho
z posluchačů, který za nejlepší pořad stanice označil Meteor,
populárně vědecký magazín, který se do éteru vypravuje
pravidelně od roku 1962. Věrný posluchač tvrdí, že má v mobilu
nahraných 123 dílů Meteoru (a v čase, kdy vyjde tento text, to
bude ještě o dva tři více), pod nimiž je autorsky i
moderátorsky podepsán Marek Janáč. Toto jméno budiž v úvaze o
Meteoru zdůrazněno, neboť je v současné chvíli alfou i omegou
tohoto magazínu.
Marek Janáč nespadl z nebe. Jeho zájem o vědu a techniku je
dlouhodobý, prověřený magazíny i jednorázovými příspěvky na
Radiožurnálu i Leonardu. Meteor sklízí plody dlouholetého
růstu zpravodaje, reportéra a dokumentaristy, technicky
vynalézavého a s oblibou experimentujícího. Tu a tam v Meteoru
zazní úryvky ze starších Janáčových prací – Válečného
dekameronu mapujícího druhou světovou válku nebo Divnopisu o
jazykovědném aspektu názvů českých vesnic a měst. Systematicky
mapuje v seriálech i jiné oblasti – středověkou filozofii nebo
etologii.
Důslednost oceníte na webových stránkách Meteoru, kde k téměř
každému článku najdete odkazy, citace, zdroje, videa a
zajímavosti. Zjistíte, že český Meteor brouzdá v nejnovějších
objevech časopisu Nature a že je často svědkem unikátních
okamžiků, například ve chvíli vědecké radosti z úspěšných
pokusů s protony v urychlovači. Největší doménou Meteoru jsou
reportáže. Janáčovi se daří vyhledávat špičkové vědce, kteří
umějí svou práci poutavě popsat. Se smyslem pro detail jim
autor často pomůže, a tak se i otvírání hrobu Tychona de Brahe
mění v detektivku a nález zubu či kníru rovná se v dané chvíli
objevu aztéckého pokladu.
V čase bezbřehé žoviality působí mile vztah, který je nastolen
mezi dvěma moderátory. V nejlepší tradici výchovně
vzdělávacích pořadů šedesátých let a v duchu gelovského pásma
si muž a žena ve studiu (Marek Janáč a Kateřina Březinová)
vykají a při drobných hrách, úsměvném poučování a špičkování
je stále přítomna vzájemná úcta, humor i jemné gentlemanství.
Jedním z klíčových znaků Meteoru je dlouhodobě přesah
z rozhlasového vysílání k posluchačům, aplikovatelnost
poznatků do praxe, interakce s posluchači. Po známých
projektech s černými čápy běží v současné době seriál Jak vám
štěká papoušek.
To, co v mých očích staví Meteor vysoko nad současnou
rozhlasovou produkci, je snaha primárně svět nehodnotit, ale
především ho popisovat. Důvěra v posluchačskou inteligenci a
náročnost. Hravost, která nevylučuje vysokou odbornost a
zároveň srozumitelnost. Jasné zacílení a zřejmá koncepčnost
práce. Také spolehlivost, předvídatelnost a zároveň prostor
pro překvapení. Kultivovanost projevu moderátorů a bohatá
čeština v průvodním slově. A ještě snad něco, co můžeme nazvat
podivně „rozhlasovostí“ – práce se zvukem, prostor pro
fantazii a představivost, hledání specificky rozhlasových
prostředků vyjádření. V čase, kdy rozhlas přejímá televizní
formáty především ve snaze zvýšit poslechovost tím, že nabízí
něco, co lidé znají odjinud, je to vzácná, byť zdánlivě
samozřejmá vlastnost rozhlasového pořadu. |
