|
To nejlepší z Hradce Králové
Již po sedmnácté poslední červnovou dekádu v Hradci Králové
spojilo síly několik obětavých institucí, aby i při stále se
tenčících financích opět uspořádalo mezinárodní festival
Divadlo evropských regionů. Jeho dramaturgie jako vždy
uhájila maximální tematickou i žánrovou pestrost a současně
širokou otevřenost všem zájemcům, kterým se nabízely rozličné
výstavy, koncerty, besedy nebo dílny. Kromě osvědčených sálů
se hrálo také v několika stanech nebo na mnoha venkovních
pódiích. Kvantitou imponující čísla (238 představení vidělo
skoro šedesát tisíc návštěvníků) ani případný výčet proslulých
souborů (za všechny jmenujme moskevské Divadlo Na
Tagance) nemohou nezasvěcenému čtenáři nahradit bezprostřední
zážitky z tohoto divadelního maratonu, který i přes nepříznivé
počasí doslova zaplavil malebný historický střed města.
Všimněme si alespoň letmo festivalového přínosu hostitelského
Klicperova divadla, po léta obzíravě řízeného ředitelem
Ladislavem Zemanem. Pod předchozím vedením dnešního
„principála“ Husy na provázku Vladimíra Morávka a za nynějšího
šéfování plodného dramatika i režiséra Davida Drábka podařilo
se tu stmelit kvalitní soubor. Jeho členům lze psát postavy
přímo na tělo, navíc pak ve světových premiérách autorských
novinek, s chutí provokujících textovou originálností a
surreálnou scénickou fantazií.
V jistém kontrastu k titulům tradičnějšího typu (Shakespearova
Marná lásky snaha, Buffiniové apokryf Král je panna) vyzněla
trojice původních předloh. Nad herecky pečlivým ponorem do
uzavřeného vnitřního světa pacientů z Kolečkova Klubu autistů
a poněkud křečovitou bizarností Drábkova „detektivního
mystéria“ Sherlock Holmes – Vraždy vousatých žen vynikli
hlavně Drábkovi Jedlíci čokolády, kde se autor na čechovovském
půdoryse a s groteskně poetickými gagy osobitě vrátil k tématu
nenaplněných snů i tragikomického osamělého outsiderství.
Z obecenstvem oblíbené hudební repertoárové linie pak
„zabodovala“ Morávkova jevištní verze filmových Světáků,
obohacených o dějové pásmo kolem skupiny Golden Kids.
Vít Závodský, teatrolog
|