|
|
 Vstupte
do světa pokřivených hodnot
Tvrdívá se nyní, že některé dnes již klasické americké filmy
ze sedmdesátých let s motivem nijak skrývané, ba vyzývavé
dětské prostituce by v dnešní „korektní“ době už vůbec nemohly
vzniknout. Týká se to nejen dramatu Taxikář, ponurého obrazu
velkoměstských ulic, letos uvedeného v renovované podobě na
karlovarském festivalu, ale také Děvčátka, které v
neděli 21. srpna ve 21.50 uvede druhý kanál Česká televize.
Režie se ujal Louis Malle, slovutný francouzský tvůrce,
jenž do americké kinematografie vnesl evropskou vizuální
kulturu.
Příběh se odehrává, podobně jako v Nebeských dnech uvedených o
týden dříve, zhruba před sto lety a s obdobnou vizuální
naléhavostí zachycuje dávné reálie New Orleans, zvláště pak
jeho chudinských čtvrtí s vykřičenými domy. Malle si za
kameramana zvolil Svena Nykvista, známého zejména ze
spolupráce s Ingmarem Bergmanem. Nykvist svým jakoby vybledlým
obrazům vtiskl ušpiněnou barevnost, pohlcující i rozkomíhané
postavičky, k jejichž tvářím se rád co nejtěsněji přibližuje.
Své pojetí osvětlil následovně: „Po výtvarné stránce jsme
vycházeli z dobových fotografií a ze světla na obrazech
holandského malíře Vermeera, což bylo pro technický štáb, se
kterým jsem musel spolupracovat, něco zcela nepochopitelného.“
Malle, jenž se podílel i na scénáři, se nechal inspirovat
skutečnou osobností, fotografem Edwardem J. Bellocqem, jenž
svá zátiší i modely nacházel v zakouřených opiových doupatech
a nevěstincích, marně předstírajících noblesu. Často fotil
povadlé prostitutky, nahé i oblečené, pod jejichž strhanými,
předčasně zestárlými rysy nacházel nečekané záblesky půvabu a
krásy – a film vypráví o jeho vztahu k mladičké prostitutce,
onomu titulovému děvčátku, aniž by komukoli přišly na mysl
nějaké pedofilní sklony.
V centru dění se tak vlastně ocitají dva ztracenci, výstřední
umělec, jehož až s horečnatým svitem v očích ztělesnil Keith
Carradine, a Violet (Brooke Shieldsová), holčička na prahu
dospívání, celý život vyrůstající ve světě pokřivených hodnot,
takže se již sžila s ne zcela uvědomovanou koketností. Vlastně
nepoznala nic jiného než prodávání rozkoše – a sama se posléze
stává předmětem dražení, neboť sexuální premiéru je třeba co
nejlépe zpeněžit...
Děvčátko se vědomě zříká jakéhokoli morálního rozhořčení.
Pohlíží na vyprávěné události s okouzleným odstupem – asi s
podobným zaujetím, s jakým Bellocq fotil (a aranžoval) své
kněžky lásky, dokud nepotkal Violet…
Jan Jaroš, filmový publicista
|
