|
|
 Boj
s vražednou záští se nesmí vzdát
Western bývá označován za nejameričtější žánr – nejen proto,
že se dotýká výsostně americké záležitosti, jakou bylo
osídlování Západu, boje s původním indiánským obyvatelstvem i
desperáty, ale také pro obhajobu všeho, co se přitom dělo.
Postupně i western začal přehodnocovat témata a přístup k nim.
Avšak motiv hrdiny, jenž je nakonec nucen sám bránit
spravedlnost, přežil všechny změny.
Westernový půdorys tak poznamenal další žánry. Osamělý
obhájce zákona se vynořil také v kriminálních filmech,
soudních dramatech, dokonce jej zužitkovali ruští filmaři v
dobrodružných filmech o hrdinech bolševické revoluce. Také
John Sturges – z jeho pozdější tvorby známe především Sedm
statečných – vytvořil v případě Černého dne v Black Rock
(sobota 12. listopadu v 16.15 na ČT2) dílo, zasazené do doby
nedlouho po skončení druhé světové války.
 Režisér
promyšleně využívá klasického dějového půdorysu (jakým je
příjezd cizince do místa, které skrývá zlo), aby upozornil na
tragické důsledky davové psychózy, která pak svými důsledky
zastírá mysl zúčastněných. Příběh se totiž odehrává v městečku
ztraceném uprostřed pustiny, kde snad ani vlak nestaví – a
právě tam zavítá jednoruký válečný veterán Macreedy, zestárlý,
unavený, jakoby se vším smířený člověk.
Nikdo z místních nechápe, proč přijel právě sem. Chování k
němu od podezíravosti přerůstá v agresivitu, zvláště když se
vyjeví, že přijel navštívit starého japonského farmáře, jehož
syn ve válce padl – chce mu odevzdat vyznamenání, které mladý
voják získal. Jenže stařec jako by se vypařil. A Macreedy
postupně zjišťuje strašlivou skutečnost, zaviněnou vášněmi
nacionalismu a rasové zášti – jistě spravedlivé rozhořčení nad
věrolomným japonským náletem na americký přístav se kdysi
vybilo na nevinném, bezbranném člověku. A tento lynč měl
zůstat navždy utajen...
Sturges se záměrně vyhýbá efektním situacím, s nezvyklou
výrazovou střídmostí zachycuje rostoucí ohrožení hlavního
hrdiny, jehož s nepatetickým odhodláním ztělesnil Spencer
Tracy. Málokdo by v jeho pokojně vyhlížejícím invalidovi
shledával člověka, schopného se účinně bránit, znalého karate
i výbušnin. Vědomí, že se staví na odpor bezpráví, dává jeho
existenci smysl, který pod tíhou válečných prožitků vyprchal.
Černý den v Black Rock dnes možná působí poněkud neohrabaně a
staromilsky, avšak vyslovené mravní poselství rezonuje stále:
žádné zdánlivě ušlechtilé pohnutky ani spravedlivé rozhořčení
nemohou omluvit sprostý zločin. Aktuální je to podnes.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
