|
|
 Přemysl
Hnilička, publicista
Dvě Brna v jednom městě
Jedním z nejzajímavějších dokumentárních a literárních cyklů
veřejnoprávního rozhlasu je bezpochyby již léta Páteční večer.
Jeho tvůrci a dramaturgové díky velmi širokému zadání dokáží
zaujmout prakticky každý týden kulturního posluchače tématem i
zpracováním, ať už jde o herecké portréty (Josef Kemr, Rudolf
Hrušínský...), či rozsáhlé dokumenty o českých divadelních
režisérech (E. F. Burian, Jiří Frejka, Jindřich Honzl, Otomar
Krejča). Páteční večery nabízejí také literární a dokumentární
pochůzky našimi zeměmi i zahraničím nebo zpracovávají
tematicky pohled na konkrétní předměty ve víru času. Vedle
tradičně pojatých dokumentů umožňuje dvouhodinový blok i větší
ponor do vybraných témat a jejich zkoumání z různých úhlů. To
se ostatně podařilo i v pátek 14.října.
Brněnský redaktor Tomáš Sedláček, známý svou pečlivostí i
příjemným hlasem, tentokrát připravil pro celoroční cyklus ČRo
3 – Vltava Rok německého jazyka pozoruhodné pásmo Taroky a
skat, Turnhalle a Německý dům. Společně s germanistou Zdeňkem
Marečkem se vydal po stopách česko-německého soužití v Brně.
Už úvodní procházka brněnským centrem naznačuje zajímavou
formou jedno z hlavních témat pořadu: vzájemnou řevnivost
českého a německého živlu. A to se zpočátku hovoří pouze o
architektuře; i v ní si však obě národnostní skupiny
způsobovaly mnoho naschválů, obě se cítily poškozeny činností
druhé... Jako by posluchač přeladil na Stroupežnického Naše
furianty. Z pohledu více než stoletého odstupu tyto konflikty
jistě působí až směšně – do té chvíle, než si posluchač
uvědomí, že právě zde nalézáme podhoubí brněnského německého
antisemitismu a českého poválečného hurávlastenectví.
Profesor Masarykovy university Zdeněk Mareček je vskutku velmi
vzdělaný muž. Výhodou rozhlasu oproti televizi je možnost dát
takto vzdělaným lidem velký prostor k vyjádření. Díky tomu
máme možnost naslouchat vyprávění o brněnském niveau ze všech
možných stran a úhlů. Chvíli nasloucháme dějinám architektury,
v nichž jednotlivé české a německé budovy stojí proti sobě
jako nepřátelské armády, chvíli zase literárnímu výkladu,
v němž je román Roberta Musila Muž bez vlastností vystaven
zkoumání, zda jeho autor skutečně uměl karetní hru taroky.
Konflikt liberalismu a nacionalismu zde totiž Sedláček s
Marečkem vtipně dokladují na „konfliktu“ dvou karetních her –
taroků (ty hrají liberálové) a skatu (ten zase nacionalisté) –
a na jejich pozoruhodném otisku v německé literatuře v čele s
Robertem Musilem.
Takové množství informací, byť zajímavě podané (a Mareček umí
vyprávět), ovšem může časem unavit; toto nebezpečí hlídá
režisér pořadu Radim Nejedlý, který v pořadu funguje jako
poučený posluchač. Ví, kdy tok řeči přerušit hudebním motivem,
kdy do zajímavého hovoru vložit literární ukázku (čtou Jan
Kolařík a Vladimír Hauser, členové Divadla Husa na provázku).
Tak se z dvouhodinové univerzitní přednášky stává regulérní
literárně dokumentární pořad. |
