|
|
Novoroční setkání s Janem Švejnarem
Exkluzivní rozhovor s Janem Švejnarem přinese 1. ledna
pět minut po osmnácté pořad Českého rozhlasu 2 – Praha Dobrá
vůle. Světově uznávaný ekonom v něm mimo jiné prozradí, jaké
angažmá ho v nastupujícím roce čeká, ohlédne se ale také za
uplynulým dvacetiletím, kdy spoustu času a energie věnoval
českému prostředí.
 Jan
Švejnar bude od nového roku působit v New Yorku na Kolumbijské
univerzitě, kde byl jmenován profesorem a zakládajícím
ředitelem Centra pro globální hospodářskou politiku. Toto
centrum bude sdružovat významné světové osobnosti a řešit
aktuální problémy globální ekonomiky. Odborné analýzy by měly
sloužit vládám i mezinárodním organizacím. „Právě New York je
centrem světového byznysu a politiky. Scházejí se tady vládní
činitelé a lídři z ekonomického a obchodního prostředí.
Přicházejí diskutovat a konzultovat do akademického prostředí,
proto bychom mohli mít v praxi podstatný vliv,“ prozrazuje Jan
Švejnar. V Česku však prý bude působit dál. „Z New Yorku to
bude vlastně jednodušší, protože odtud na rozdíl od Michiganu
do Prahy létá přímý spoj,“ říká.
Jak v pořadu Dobrá vůle Jan Švejnar dále prozradil, polovinu
času a energie za posledních dvacet let věnoval právě českému
prostředí. V roce 1991 spolu s Josefem Zieleniecem založil
CERGE-EI (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium).
V řídícím výboru této akademické instituce je dnes řada
renomovaných ekonomů – například nositel Nobelovy ceny Joseph
Stiglitz či profesor Princetonské univerzity Alan Krueger,
Švejnarův bývalý student, kterého americký prezident Barack
Obama na konci letošního srpna jmenoval novým šéfem svých
ekonomických poradců. Oceňována je také vědecká činnost
CERGE-EI, zejména studie o průběhu privatizace v jednotlivých
zemích bývalého sovětského bloku. „Pro celý region v zásadě
platí, že podniky, které byly zprivatizovány do rukou
zahraničních firem, zvýšily podstatně svoji výkonnost a vedly
si mnohem lépe. Ovšem firmy zprivatizované do rukou místních,
tedy například tady u nás do rukou českých nebo v Rusku do
rukou ruských, na tom byly a jsou mnohem hůře. Na základě
našeho výzkumu ani nebylo možné podpořit hypotézu, že by si
tyto firmy vedly lépe než státní podniky. Statistika vlastně
potvrzuje to, co se říká běžně. Privatizace byla tak překotná
a docházelo během ní k takovým zpronevěrám majetku a
defraudaci, že i když některé firmy nakonec uspěly, co se týče
celkové výkonnosti podniků, pak v průměru vlastně nedošlo k
velkému zlepšení,“ vysvětluje Jan Švejnar.
S tím podle něj souvisí i další skutečnost – ochota k
filantropii a osobnímu angažmá. „Filantropie je u nás ve
srovnání s Amerikou stále velmi málo. „Poté, co jsem
kandidoval na prezidenta, mluvil jsem s více než dvěma sty
vlivnými a zámožnými lidmi a také institucemi a podniky v
České republice s cílem založit think thank, politicky
nezávislé centrum, které bude poskytovat odborné analýzy k
hlavním tématům hospodářské politiky. Zajímavé bylo, že i když
většina z oslovených byla pro, jen velice málo z nich bylo
ochotno přispět. A i teď, kdy think thank IDEA úspěšně funguje
a vydává různé studie, je velmi těžké peníze získat,“ líčí
ekonom a dodává, že hlavní rozdíl mezi USA a Českou republikou
spočívá v ochotě k osobnímu angažmá. „Po prezidentských
volbách za mnou přišlo spousta lidí, kteří říkali, je potřeba
založit novou politickou stranu, protože u nás je korupce
všude. Odpovídal jsem: Dobře, ale jste ochoten se v tom
angažovat, zanecháte svého působení a půjdete do toho? A v tu
chvíli jsem uslyšel: ‚No, já ne, ale mělo by se to udělat!‘
V Česku je málo lidí, kteří jsou ochotni investovat svůj čas a
prostředky pro svůj ideál.“
Lenka Svobodová, redaktorka ČRo 6
Foto David Bernard |
