|
Jiří
Vejvoda, publicista
Rás na rás...
...to sice nešlo, protože na odlehlém Islandu jako by čas
plynul rozvážněji než u nás, ale přesto tam dvě rozhlasové
stanice tohoto jména vznikly. První, převážně zpravodajská RÁS
1, rozvlnila mrazivý vzduch 30. prosince roku 1930 a zároveň
ohlásila vznik islandského veřejnoprávního vysílatele
Ríkisútvarpio neboli RÚV. Její dnešní programovou náplň
postupně ovlivnily dvě skutečnosti. Vznik stanice pro mladé
RÁS 2, která se od roku 1986 soustřeďuje především na rock a
pop, a v nedávné době rozhojnění analogové nabídky o digitální
Rondó, zaměřené na klasickou hudbu a jazz. Obě se tedy věnují
především nabídce a tu bylo třeba vyvážit.
A tak se RÁS 1 vyprofilovala do podoby stanice mluveného
slova. Kromě zpravodajství, jež zůstalo páteří vysílacího
schématu, nabízí publicistiku na nejrůznější témata: ekonomiku
i ekologii, aktuální i historické události. Velký důraz klade
na dětské vysílání. Patří mu denně významná část odpoledne a
nabízí řadu pestrý programový výběr. Například pětikolovou
vědomostní soutěž Buď lepší, Gettu betur, kterou souběžně
vysílá i televize, anebo čistě rozhlasové projekty. K těm
patří pořad Ať žije první kniha, v němž hosté doporučují dětem
první četbu v životě, anebo cyklus Jóga pro nejmladší, který
má děcka nejen uvolnit, ale také naučit soustředění.
Islandský rozhlas si uvědomuje, že z hlavního města Rejkjavíku
a hrstky regionálních studií nevysílá jen pro zhruba tři sta
dvacet tisíc obyvatel, pohybujících se po ostrově. Mnozí
z nich se vydávají denně na moře – a právě jim patří podrobné
meteorologické zpravodajství, informující o počasí široko
daleko. Průběžně aktualizovaný rozbor drsných přírodních
podmínek lze najít i na tematicky členěném webu, kterým se RÚV
snaží naplňovat svou veřejnoprávní Chartu. Ta mu ukládá
„věnovat se jak událostem dneška, tak národním dějinám a
pečovat o islandštinu jako součást kulturního dědictví“.
Parlament také sleduje, zda vysílání a web „dodržují základní
demokratická pravidla, ctí lidská práva, svobodu projevu a
názorovou pluralitu“. Ta se nedávno naplno projevila v záplavě
ohlasů na příspěvek mladého inženýra Karla Sigfussona, který
obvinil místní politickou elitu: „Zatímco moji rodiče důvěřivě
spořili, vy jste umožnili spekulantům čachrování s penězi,
takže bublina praskla a nám teď nezbylo skoro nic…“ |