|
|
 Za
zbytky magie do Kopanic
Prozaický debut Kateřiny Tučkové Montespaniána (2006) i její
následující román Vyhnání Gerty Schnirt (2009) byly přijaty s
náležitým kritickým a čtenářským ohlasem. Druhá kniha, za
kterou autorka obdržela cenu Magnesia Litera 2010, byla
potvrzením, že do české literatury vstoupil talent, který se
vyplatí sledovat. Uvedení nového románu Žítkovské bohyně (Host
2012) bylo již dopředu avizováno jako literární událost. A
hned na počátku lze konstatovat, že očekávání bylo úspěšně
naplněno.
Čtyři sta šedesát stran dlouhý román nás zavádí do Moravských
Kopanic u Starého Hrozenkova a do prostředí žítkovských
bohyní, lidových léčitelek a věštkyní. Vypravěčka Dora Idesová
je poslední dědičkou této tradice a prokleté rodové linie,
přestože sama „nebohuje“ a tématu se věnuje především v rovině
etnografické. Z osobních důvodů pátrá po osudech své tety,
bohyně Surmeny. Odhalování okolností, které ji přivedly do
blázince, kde nakonec umírá, přináší až detektivní napětí,
stejně tak postupně odhalované informace o původu a historii
bohyň. O tento fenomén měly přitom v minulosti zájem nejenom
církevní orgány, ale později nacistické i komunistické úřady.
Příběh je velmi umně kompozičně vystavěn a obsahuje několik
stylistických rovin, které se postupně propletou v jeden velký
obraz. Ukazuje, že životy vůbec nemusí být všední a že i
zdánlivě obyčejné prostředí může skrývat velké příběhy.
Nevzpomínám si, kdy naposled jsem v české literatuře četl
příběh s tak silným motivem uskutečněné msty.
Jednoznačně pozitivně lze hodnotit originální námět románu. Na
své velké zpracování čekal, doposud byl okrajově zachycen
pouze v etnografické a regionální literatuře. Rozsáhlý
historický a folklorní materiál se autorce podařilo přetavit v
román hodný pozornosti. Silný příběh a barvitý jazyk plný
obrazů přímo vybízí k filmovému zpracování. Drobné připomínky
by sice šlo uvést (dokumentů mohlo být míň a přímá řeč postav
mohla být více nasycena nářečím), ale jsou pouze marginální a
nemohou zastřít skutečnost, že před sebou máme román, který je
pro českou literaturu událostí.
Pavel Kotrla, literární publicista
Foto Jan Novák |
