Číslo 9 / 2013.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor se sběratelkou umění.
Medou Mládkovou.


 

 

 

 

 

 


 

Obraz života, oslava hereckého umění

Hana Maciuchová a Jaroslav Satoranský jako Sarah Bernhardtová a její tajemník Georges PitouSarah Bernhardtovou si většina z nás spojuje s plakáty Alfonse Muchy, ale o životním příběhu této slavné herečky víme pramálo. Jeho vrcholy i hlubiny zachytil současný kanadský autor, režisér a překladatel John Murrell v komorním dramatu, které nyní uvádí v překladu Alexandra Jerieho Divadlo v Řeznické. Název Ještěrka na slunci v metaforické zkratce vystihuje základní situaci hry: Bernhardtová (1844–1923) poté, kdy se s amputovanou nohou stáhla z veřejného života, diktuje na terase jihofrancouzské vily vzpomínky svému tajemníku Pitouovi, a v záplavě provensálského slunce tak oživuje nejen uplynulý čas, ale i samu sebe coby umělkyni, jež ke svému štěstí nutně potřebuje scénu i diváky. Režisérka Jana Kališová i oba interpreti – Hana Maciuchová a Jaroslav Satoranský – dokonale rozvinuli potenciální možnosti Murrellovy konverzačky a obraz jednoho životního osudu povýšili na oslavu hereckého umění a převtělování.

V dialozích se svým partnerem rozvíjí Maciuchová širokou výrazovou škálu: evokuje povýšenost, rozkazovačnost a netrpělivost herecké hvězdy vůči svému podřízenému a hned vzápětí její Sarah projeví pro toho pomalého a svéhlavého starého mládence soucitné pochopení, blížící se až k mateřské něze. Satoranského Pitou snáší změny nálad své paní s apatickou trpělivostí, kdykoli však zpozoruje, že její vzpomínky zabloudily do iluzí či předstírání, vytáhne do boje za pravdu. A jak se urputně vzpírá, když ho Bernhardtová nutí, aby ztělesnil tu její matku, tu zas jejího někdejšího manžela anebo manažera… Ale jak rychle se pak vžije do těchto vnucených rolí a jakou radost má, když se v tomto převtělení může se svou velitelkou hádat! A že i tento zdánlivý suchar má vřelý vztah k divadlu, je zřejmé z toho, jak zvládá protagonisty her, do jejichž rolí Sarah vstupuje se stejnou lehkostí jako do různých dob svého života.
Vzpomínky gradují, už se stmívá, a když se Sarah konečně dočká své skříňky s líčidly a mění svou tvář v bílou lunu, lze zahlédnout smrt... Smrt, anebo klauna, kterého mají mnozí z nás v sobě a který nám pomáhá vzdorovat slunci i noci?

Bronislav Pražan, publicista 

Foto Divadlo v Řeznické



  V hlavní roli abeceda
 
  
Zrození Jacka Londona
 
  České dějiny písmem a obrazem