Dělat rozhovor s novinářem je náročné, protože má zpravidla dar výmluvnosti a pohotovosti, skvělou slovní zásobu a těžko ho něco nebo někdo „dostane“. A co nechce říct, schová za obratně volenými slovy. Tohle jistě platí i pro Janu Klusákovou, jenže v jejím případě můžeme předpokládat, ba co víc, být si skoro jisti, že nic neskrývá a nebude se bát nazývat věci pravými jmény. Ostatně to známe z jejích rozhlasových i televizních rozhovorů, do nichž vkládá kus své osobnosti, rozsáhlou škálu znalostí a hlavně empatii. Umí se vcítit do duše partnera, s nímž vede dialog. S rozhlasem „si začala“ už v šedesátých letech, kdy spolupracovala s Mikrofórem. Za normalizace to neměla snadné (ocitla se dokonce v ruzyňské věznici), na volné noze tlumočila a překládala ruské klasiky... rozhovor >>