Tajemství elixíru neviditelnosti
Místností poletují předměty. Klapky piána se samy od sebe
pohybují, jako by na ně hrály neviditelné ruce, zvony kostela
se samovolně rozezní. A to vše ve městě přímo prosáklém
strachem a hrůzou z nadpřirozených jevů. Strašidelné? To si
pište!
Elixír neviditelnosti! Zhmotněný sen středověkých alchymistů i
blouznivých vědců usilujících o jeho vytvoření po celá
staletí. A Jules Verne nechal ve svém románu Tajemství Viléma
Storitze alchymistu Otto Storitze takový lektvar skutečně
vytvořit. Ale dostal se vynález do dobrých rukou? Slouží ke
konání dobra, nebo páchání zla? A co když se někdo stane
neviditelným proti své vůli? Na některé z těchto otázek vám
tento článek dá odpověď, ale pokud byste se rádi dozvěděli,
jak napínavý a dramatický propletenec okolo elixíru
neviditelnosti a hrdinů, kteří s ním mají co do činění,
dopadne, budete si muset naladit Český rozhlas Dvojka, který
18. května ve 13.05 vysílá premiéru rozhlasové inscenace
Tajemství Viléma Storitze.
Stejnojmenný román napsal Jules Verne roku 1910. Děj příběhu
je datován do doby Rakouska-Uherska a odehrává se v maďarském
městečku Ragz. Do něj připlouvá po Dunaji na palubě parníku
z Vídně na svatbu svého bratra, portrétisty Marka, Pařížan
Henri Vidal. Štěstí novomanželů má však v úmyslu zničit
padouch Vilém Storitz, syn zemřelého věhlasného alchymisty.
Miluje Markovu nevěstu Myru Roderichovou, která jej kdysi
odmítla, on se jí však přesto rozhodne zmocnit za každou cenu.
Po svém otci zdědil recepturu na kapalinu, jejíž použití učiní
člověka neviditelným. A právě tento vynález Vilém Storitz
zneužije k tomu, aby sňatku snoubenců zabránil. Po sérii
podivuhodných událostí Myra zmizí a všichni jsou přesvědčeni,
že byla Storitzem unesena. Je tomu tak i ve skutečnosti?
Rozhlasová hra Tajemství Viléma Storitze není prvním
zpracováním této dobrodružné látky Julese Vernea. V roce 1967
byl natočen stejnojmenný černobílý film ve francouzsko-české
kooprodukci v režii Erica Le Hunga. Pozoruhodné je, že tvůrci
v touze po co největší originalitě a pitoresknosti nesáhli po
autorem předepsaném maďarském městečku – film se odehrává
v historické Praze. Další zajímavostí je, že snímek byl v
sedmdesátých letech v Československu skartován, neboť v něm
hráli herci pro tehdejší režim nepohodlní. V devadesátých
letech se České televizi podařilo získat francouzskou kopii
filmu, jejíž znění muselo být pro vysílání znovu přemluveno do
češtiny. Ne všichni původní protagonisté byli totiž ještě
naživu, takže postavy ztvárněné Martinem Růžkem, Josefem
Hlinomazem a Milošem Nedbalem nadabovali jiní herci.
Na koho a na co se můžeme těšit v nejnovější rozhlasové
inscenaci? V prvé řadě na příběh samotný. Je totiž barvitý,
nápaditý, plný překvapivých zvratů a napětí, a když přidáme
mírné mrazení v zádech, vznikne posluchačsky vděčný a lákavý
koktejl. Žánrově by se inscenace dala popsat nejspíše jako
„soft horor“ rozvedený do rozhlasového „velkého plátna“.
Inscenace s ubíhajícími minutami neúprosně graduje a režisér
Dimitrij Dudík za pomoci početného sboru a působivé scénické
hudby Kryštofa Marka účinně prohlubuje narůstající atmosféru
hrůzy a paniky, která se zmocňuje města a jeho pověrčivých
obyvatel.
V hlavní roli uslyšíte vynikajícího Ivana Trojana, v roli
titulní Milana Bahúla, pozadu rozhodně nezůstávají Jan Hartl,
nestárnoucí Otakar Brousek st. či Kamil Halbich. V dalších
rolích se představí Michal Zelenka, Lucie Pernetová, Josef
Somr, Pavel Rímský či Miloš Hlavica.
Boris Nedal, publicista
Foto Hynek Glos