Číslo 21/ 2013.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s generálním ředitelem ČRo.
Petrem Duhanem.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Stínů minulosti se nikdo nezbaví

Klasicistně vyprávěný snímek Pravidla mlčení zachycuje osudy někdejší zradikalizované mládeže, která počátkem sedmesátých let ostře protestovala proti válce ve Vietnamu, a dokonce se pokusila násilnosti přenést na americkou půdu. Jenže při jedné loupežné akci zahynul člověk a od té doby se po účastnících pátralo jako po teroristech. Po třech desetiletích došlo k zatčení prvního člověka... Robert Redford, jenž tento snímek režíroval a zároveň v něm ztvárnil hlavní roli, prozkoumal osudy lidí, kteří ze svých někdejších postojů řekněme vystřízlivěli. Redfordův právník Jim Grant, nyní vdovec obětavě se starající o dvanáctiletou dcerku, se zakuklil tak dokonale, že přijal novou identitu, která je ovšem prozrazena – a muž, viněný ze spolupodílu na vraždě pak musí prchat před policií a snaží se přitom prokázat svou nevinu.

Robert Redford v hlavní roli filmu, jenž zkoumá osudy lidí, kteří ze svých někdejších radikálních postojů vystřízlivěli

Pravidla mlčení, k nimž scénář napsal Lem Dobbs, souběžně rozehrávají několik syžetových rovin: kromě skrývajícího se Granta, jenž holčičku vskutku konspirativně svěří do péče svého bratra, tu vystupuje novinář Ben Shepard (Shia LaBeouf) z jakéhosi provinčního plátku, jenž celý případ rozvířil a poté se pátráním na vlastní pěst a vědomím možného ohrožení pokouší zjistit, co se vlastně skrývá v pozadí. Vedle této ústřední dvojice zasahuje do dění policejní tým, vytrvale pátrající po uprchlíkovi, a rovněž dávná Grantova milenka Mimi (Julie Christieová), která by mohla prokázat jeho nevinu, ovšem jen tím, že by se sama vydala spravedlnosti...
Snímek používá mnohých žánrových klišé, která souvisejí s tématem pronásledování, ale přitom se vyhýbá otevřenějšímu přijetí thrillerového modelu. Převažuje verbální akcent, kdy postoje se vyjevují v rozhovorech. Nalezneme paralely mezi někdejším nadšenectvím mladých lidí a nynějšími poměry – třeba novinář Ben hledá pravdu stejně úporně jako kdysi radikálové, Mimi glosuje přítomnost, když tvrdí, že není normální, aby šíření marihuany bylo trestné, zatímco vytunelování důchodového fondu nikoli.
Pravidla mlčení vinou scénáře sklouzávají k ušlechtilým, uhlazeným povahopisům jednotlivých postav, zbaveným niterné rozpornosti, jak lze pozorovat zejména u hlavního hrdiny – vše směřuje k příkladnému rozuzlení, kdy se buď vyjeví nevina, nebo naopak i po letech promluví svědomí a lidé se přihlásí ke své zodpovědnosti. Zápletky jsou utkány jakoby strojově, bez osobitosti, zato s výrazným apelativním důrazem. A Redford tuto konstrukci zabalil do úhledného, místy až melodramatického zevnějšku.

Jan Jaroš, filmový publicista

Foto Falcon



  Ty zvláštní typy…
  Jak to vidí
  Jaroslav Vanča
 
  
Tajemství
  elixíru neviditelnosti

  Nalaďte si
 
  Stínů minulosti
  se nikdo nezbaví

  Navštivte