Pomýlenec
v ministerském křesle
Osobnost Zdeňka Nejedlého známe z anekdot, uměleckých děl
(Skřivánci na niti), posměšných veršíků („Běda škole, třikrát
běda, když jí vládne rudej děda“), z cimrmanovské Švestky
(politik, který nedokáže myšlenku udržet ani opustit); vnímáme
ho z dějin hudby jako „dvořákobijce“. Byl to ovšem člověk
vrstevnatější, jehož působení se rozklenulo nad mnoha
desetiletími českých (nejen kulturních) dějin. Postihnout
osobnost historika, muzikologa i politika se pokusil historik
Jiří Křesťan v obsáhlé monografii Zdeněk Nejedlý, politik a
vědec v osamění (Paseka). Napsal úctyhodný text, mimořádně
seriózní i čtenářsky přitažlivý. Podepřel jej perfektní
znalostí pramenů i literatury – stranou jeho pozornosti
nezůstal snad jediný článek, natož odborná stať z Nejedlého
pera či o něm, ani jeho korespondence.
Jádrem sdělení je pečlivá, především však invenčně zpracovaná
analýza Nejedlého osobnosti, jež ústí do vyargumentovaných, i
osobním přístupem ozvláštněných, často objevných soudů.
Křesťanova práce má široký záběr, vede čtenáře od mládí k
prvním krokům v hudební vědě, kdy se prosazoval jako obávaný
kritik i nesnášenlivý odpůrce – kdy Janáček po představení své
opery s ulehčením sděloval, že „Nejedlému se to líbilo“.
Zachycuje rodinné zázemí i cestu ke komunismu, válečná léta v
Moskvě i návrat respektovaného (?!) politika. Soudí jeho
nakládání s mocí, neomluvitelné politické postoje, včetně
likvidace osobností i institucí. Završením Křesťanovy práce je
závěrečný esej, v němž shrnuje závěry bádání o Nejedlém a
hlavně prohlubuje své hodnocení, soud o rozporuplném muži
českých dějin dvacátého století.
„V příběhu Zdeňka Nejedlého je tolik lidských trápení, snažení
a tužeb, tolik marných nadějí, iluzí, tolik touhy po srozumění
s bližními, tolik opuštěnosti, že nám jeho hledání, jakkoli
svou podstatou tragické, musí být blízké bez ohledu na
poklesky, jichž se on sám dopustil,“ uzavírá autor. A dodává,
že pokud si některé motivy Nejedlého jednání nedokážeme
vysvětlit, není hanba říct – „Nevím...“ Jiří Křesťan ovšem
dokázal, že ví hodně a umí to prezentovat.
Agáta Pilátová, publicistka