Číslo 26/ 2013.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s filmaři.
Filipem Remundou a Vítem Klusákem.

Věra Nosková, spisovatelka

Někdo se snaží, druhý hořekuje

Nepatřím ke škarohlídům. Ale nechlubím se tím, protože na povahu má vliv biochemie mozku, jeho „ochota“ a pohotovost ve vyplavování vnitřních opiátů a genetické nastavení, které nás tím či oním vybavilo. Primární radost ze života je ovšem okopávána ze všech stran. Je třeba čelit poplašným a špatným zprávám a informacím, které mají v oblibě škarohlídi, panikáři a média. Posledně jmenovaná si ovšem musí pro pořádek všímat i zpráv dobrých, a po nich já přednostně pasu.
Tak jsem si třeba všimla zprávy, že se japonským vědcům podařilo vypěstovat a namnožit cytotoxické T-lymfocyty, které jsou schopny posílit imunitu natolik, že dokáže zlikvidovat viry HIV, nebo dokonce rakovinné bujení. Máme jich v imunitním systému ovšem málo a jejich život je krátký. Podle nového objevu by jejich podávání pacientům ve velkém množství mohlo vybudit imunitní systém k mimořádnému výkonu, při němž by zničil nádor i jeho metastázy. K napěstování T-lymfocytů byly využity lidské kmenové buňky. Zatím byly cytotoxické T-lymfocyty získané vědci z Tokijské univerzity a Výzkumného centra alergií a imunologie nasazeny proti viru HIV a k likvidaci buněk poškozených rakovinou kůže. A povedlo se, došlo k vyléčení! V nejbližších měsících začnou s klinickými testy na lidských dobrovolnících.
Lidstvo prý čeká také totální změna v dopravě. Jako pohon aut by mohly sloužit solární panely, které by byly umístěny buď nad silnicemi, dobíjely by elektromotory podél dálnic, z nichž by auta čerpala energii, nebo by dokonce tvořily povrch silnic. Pokud jde o vlaky, tam je celkem jasno, už jsou připraveny projekty na vlaky plující na magnetických polštářích ve vakuových tubusech. Protože takový vlak nebude muset překonávat odpor vzduchu, bude mu stačit minimum energie a jeho rychlost může dosáhnout až osmi tisíc kilometrů za hodinu. Technologie je připravená, vždyť ten nápad je stará vesta, už v roce 1978 s ním přišel inženýr Robert Salter. Tyhle rychlovlaky by mohly z větší či menší části nahradit automobily i leteckou dopravu, které zplodinami zatěžují životní prostředí.
Měsíčně v průměru na celém světě zahyne sto osm tisíc lidí na následky dopravních nehod. Tu smutnou statistiku za čas změní k nízkým číslům auta-roboty. Budou mít senzory bránící střetu, srážce a ultrazvukové a radarové senzory. Jejich protopypy už jezdí po silnicích a do osmi let se začnou prodávat. Zpočátku budou drahé, ale konkurence a úspory při výrobě stlačí časem jejich cenu na rozumnou hladinu. V robotickém autě by chyběl volant a pedály, řidič by na cestách odpočíval, četl si… Racionálním nápadem jsou auta sdílená. To znamená, že aut nebude muset být tolik a nebudou stát většinu času před domem majitele, ale právě volné auto si prostě přivoláte. Protože budou plně vytížená, dříve se opotřebují, takže se budou kupovat častěji a automobilky budou moci stále vyrábět. Takové sdílené auto ale řidiči neposlouží k posílení prestiže, ani mu nedopřeje adrenalin při riskantní jízdě. Auto ztratí atributy luxusního majetku, ale stane se tím, čím by mělo být – bezpečným přemisťovadlem.
Za osobními auty nezůstanou pozadu další dopravní prostředky včetně hromadných. „Tohle letadlo se stalo symbolem, svým způsobem velvyslancem,“ řekl agentuře Reuters švýcarský pilot André Borschberg, když měl za sebou cestu solárním letadlem v délce 1541 kilometrů z arizonského Phoenixu do texaského Dallasu. Zvládl ji za osmnáct hodin. Solar Impulse vyvinuli průkopníci ekologického cestování Bertrand Piccard a právě André Borschberg.
V oblasti ekologických technologií je velmi živo, hledání různých cest, vyhasínání těch slepých, soutěž nápadů, kvas geniálního inženýrství se podobá technickému boomu v 19. století. Děje se to vskrytu, nenápadně, zatímco obyvatelstvo jako vždy naříká, remcá a vidí svět a výboje lidského ducha černě.