|
|
 Brankář
mezi Camusem a Kafkou
Jednasedmdesátiletému Petru Handkemu, sympaticky nekorektnímu
rakouskému spisovateli, se v Česku poslední dva roky dobře
daří: loni vyšla knižně znovu jeho legendární hra Spílání
publiku, letos pak hned tři nové kusy. Vedle výboru z
dramatiky (Pět her) a jedné z aktuálních próz (Velký pád) je
to především autorův text ze samého kraje sedmdesátých let –
novela Úzkost brankáře při penaltě. Tímhle textem se Handke,
dlouhodobě žijící ve Francii, vlastně proslavil. Rok po vydání
jeho prózu kongeniálně zfilmoval Wim Wenders.
Rakouský spisovatel rozhodně není doma prorokem. Nejen Handke,
ale i Bernhard, Schwab, Jelineková, Jandl nebo autoři
legendární Wiener Gruppe by mohli vyprávět. Reagovat na
patologickou upjatost a odměřenost rakouské společnosti i
oficiální kultury lze dvojím způsobem: třeskutou groteskou,
anebo úzkostnou nénií. Handke ve své aktuálně přeložené novele
(vydané pražským nakladatelstvím Rubato) zvolil jasně druhou
možnost.
V dějové lince je hlavní postavou Josef Bloch, fotbalový
brankář, čerstvě vyhozený z práce. Jeho netečný postoj ke
světu skoro věrně kopíruje Camusova „cizince“. Bloch utlouká
svůj čas zevlováním, přičemž jej fascinují biografy, juke-boxy
a ženy. Když se ale jeho posedlosti protnou, zabije. A pak
prchá. Do rakouského pohraničí, kde dělají stafáž obecní
blázen, povolná hospodská, přitroublý strážník, agresivní
lokální patrioti – a noviny, které přinášejí různé zprávy z
velkého světa. Z camusovské příbuznosti je najednou příbuznost
kafkovská: Bloch trpně čeká, až mu přijde pozvání ze „zámku“.
Jenže nic nepřichází. Spíš odchází. Peter Handke vykresluje
svého hrdinu jako stále odcizenějšího vnějšímu světu: všechno
se mu rozpadá nejen pod rukama, ale i před očima do řady
jednotlivostí. Zrazuje ho nakonec i vlastní řeč. Zmatkuje,
těká, nedokončuje. Pohybuje se bezcílně, bez sebemenšího
zaujetí, přihlíží. Přežívá v popisech. Racionální stavba se
prostě zhroutila a zůstal chaos. Nakonec Bloch spekuluje na
fotbalovém stadionu při penaltě: Půjde míč doleva, nebo
doprava? Život ho ale zaskočí vršovickým dloubákem… Nebezpečně
předjímavá kniha, pokud jde o spisovatelovo další dílo i svět,
ve kterém aktuálně žijeme.
Radim Kopáč, literární a výtvarný kritik |
