|
|
Odvrácená tvář zábavního podnikání
Bavičů, schopných podmanit si publikum, měla Amerika vždy
dostatek – a Liberace, protagonista stejnojmenného filmu,
patřil mezi nejpopulárnější, dokonce uváděl předávání Oscarů.
Nejenže skvěle ovládal klavír, dokázal na něm také
improvizovat, zahrát určenou melodii v duchu toho či onoho
skladatele; uměl rozprávět s diváky a zapojit je do svého
vystoupení. Zbohatl a chtěl, aby nahromaděné jmění
prozrazovaly jak nákladně, ale přitom kýčovitě zařízený dům,
přeplněný zlacenými drobnostmi a nábytkem ve stylu
francouzských králů, tak stále okázalejší, třpytivější revue,
v nichž účinkoval.
Liberace však měl jedno velké tajemství – musel skrývat
homosexualitu, pravdu nesvěřil ani v přepychově vybaveném
životopisu, stvrzujícím veškeré mýty o něm tradované. Teprve
po jeho smrti se jeden z jeho posledních milenců rozhodl vydat
své vzpomínky. Do filmové podoby je převedl Steven Soderbergh,
režisér pendlující mezi diváckými hity (série Dannyho parťáků)
a artovými libůstkami (Sex, lži a video, Kafka, dvojfilm o Che
Guevarovi).
Film o Liberacem si nelibuje ve skandálnosti. Předkládá
portrét člověka, nuceného žít v předstírání, pro něhož se
pokrytectví stalo nedílnou součástí existence. Nijak jej
nehájí, otevřeně ukazuje velikášství, poživačnost, ale přitom
vycítíme i soucit. Charismatický umělec si podmanil i milence
o čtyři desetiletí mladšího, jenž neskrývá své okouzlení
rozporuplným mužem i poté, co nerovný vztah skončil.
Soderbergh se spolehl jak na výmluvnost bezprostředně, ba
laškovně znějících rozmluv, tak zejména na herecké ztvárnění.
Liberaceho ledví mistrně vyhmátl Michael Douglas, když za
oslnivým zevnějškem i sebejistým počínáním svého hrdiny
nejednou odkryl ubohost, symbolizovanou nejen parukou a náhle
propadlým obličejem, ale také znenadání přidušenou mluvou.
Douglas jakoby mimochodem předvedl i to, že báječně zvládne
vše, čím ohromoval Liberace, včetně hravé spontaneity, s jakou
se jeho prsty pohybovaly po klaviatuře. Dlužno říci, že vedle
Douglase působí Matt Damon v roli Liberaceho mladičkého
milence Scotta jaksi upozaděně.
Soderbergh natočil svůj nejnovější film v televizní produkci.
Snímek však takříkajíc překročil svůj stín, když vstoupil do
kinodistribuce, dokonce byl uveden na canneském festivalu.
Stvrzuje, že víc než okázalá, ale vyprázdněná výpravnost
dokáže oslovit prostý povahopis, pod monolitní slupkou často
rozeklanější, než bychom očekávali.
Jan Jaroš, filmový publicista
|
