Číslo 6 / 2014.

V TOMTO ČÍSLE:.
.Rozhovor s klavírním virtuosem.
Jefimem Bronfmanem.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fenomén jménem Karel Kryl

Vypráví se, že ve chvíli, kdy zemřel, ulomilo se na fasádě pražského Divadla na Vinohradech křídlo kamenného anděla. Málokterý z exulantů, kteří se po listopadu 1989 navrátili domů, budil takovou pozornost. Básník a písničkář Karel Kryl (1944–1994) byl zkrátka fenomén. A jmenuje se tak i nový cyklus, který od ledna každou třetí v sobotu v měsíci v pořadu Historie Plus vysílá Český rozhlas Plus.

Karlu Krylovi by letos bylo sedmdesát, dvacet let už tu není. Jeho život a tvorbu mapuje Český rozhlas Plus.

Na jaře uplyne sedmdesát let od Krylova narození (12. dubna) a zároveň dvacet let od jeho smrti (3. března). Český rozhlas Plus chce unikátním cyklem připomenout život, tvorbu a postoje muže, který se vyznačoval intuicí pesimistického proroka („Za prvé si nenechat ukrást revoluci,“ varoval 30. listopadu 1989 během svého prvního veřejného vystoupení po návratu z dvacetiletého exilu).
„Posluchačům nabídneme celkem šest dílů mapujících životní a umělecká období Karla Kryla a uvedeme je do historicko-společenských souvislostí,“ říká autorka cyklu Ivana Denčevová. Kryl tvořil v někdejším Československu poměrně krátce, koncertoval necelé tři roky, během nichž vydal jediné LP s názvem Bratříčku, zavírej vrátka (1969). Právě titulní píseň alba vytvořila z do té doby málo známého písničkáře legendu. V dramatických posrpnových dnech Krylově songu významně pomohli Jiří Černý a jeho žena Miroslava, kteří ho zařadili do své populární rozhlasové hitparády Houpačka. V září 1969 odjel Karel Kryl na hudební festival v západním Německu. Vrátil se za dalších dvacet let. V Mnichově spolupracoval s redakcí Rádia Svobodná Evropa, nejprve externě, od roku 1983 pak jako zaměstnanec. Psal básně, písně a knihy. Nikdy nepožádal o německé občanství, protože by přišel o československé.
Po návratu do vlasti v roce 1989 se Karel Kryl stal tvrdým kritikem polistopadových poměrů, ze všeho nejvíc mu vadilo rozdělení federace. „Mlčet k něčemu, co není v pořádku, je blbost,“ držel se svých slov, která pronesl už v roce 1969. A projevil se opět i jako vizionář: „Obávám se nesvornosti. Bojím se neschopnosti kompromisu jedné strany s druhou, neschopnosti koalice, která je základem demokracie,“ řekl zkraje roku 1990.
„Život Karla Kryla je vnímán často také pod rouškou mýtů a nepochopení. Jsem moc ráda, že se společně s kolegy mohu podílet na oprášení mozaiky jeho životních okamžiků,“ dodává Denčevová. Pravidelnými hosty cyklu Fenomén Karel Kryl budou historik Michal Stehlík a hudební publicista Aleš Opekar. Na projekt volně navážou vybrané díly pořadu Hovory, který každý třetí čtvrtek v měsíci nabídne rozhovor s pamětníky Karla Kryla. Ivana Denčevová ve studiu přivítá Miloše Zapletala, Jiřího Černého, Lídu a Josefa Rakušanovi, Milana Kubeše a Dášu Vokatou.

René Kočík

Foto Otto Dlabola



  Jak celý život vzdorovat...
  Dívejte se
 
  
Fenomén jménem Karel Kryl
  Nalaďte si
 
  Sex jako potěcha i prokletí
  Navštivte