|
|
 Zbyněk
Vybíral, psycholog
Nastaveni na dlouho
Může mít sama délka svou hodnotu? Může na nás působit něco
díky tomu, jak dlouho to trvá? Samozřejmě že může. Doba trvání
není nevinná, má na nás vliv a může zvyšovat cenu toho, co se
dlouho děje.
Třeba manželství. Poznamenáme-li, že někdo s někým žije
dlouho, jako bychom říkali, že to má hodnotu již samo o sobě.
Ti, kteří se po krátké době rozešli, nevytvořili tak cenný
vztah. Pobyt v cizině: Pobýval jsem tam dlouho. To se počítá!
Profese a zájmy: Zabývám se tím už řadu let. Jako by „dlouho“
bylo víc než „jen chvíli“. Délka se pojí s hodnotami v životě,
jako jsou trpělivost, výdrž nebo oddanost. Dlouhé má v sobě
zárodek monumentality, přesahuje nás. Krátké je naproti tomu…
zanedbatelné.
Vybavuji si dlouhé filmy. Marketa Lazarová nebo Andrej Rublev
trvaly dvě a tři čtvrtě hodiny. Nedávno v Cannes oceněný Život
Adele trvá hodiny tři. Fanny a Alexandra natáhl Bergman na víc
než tři hodiny a v televizi film trval pět hodin. Nymfomanku
roztáhl Trier do dvou dílů. Ale byl by například Život Adele
tak působivý, kdyby trval osmdesát minut? Ocenili by ho i s
běžnou stopáží? Není sama délka estetickým prostředkem, který
způsobuje, že se dílo v jistý moment změní z vlekoucího se a
nudného v působivé?
Když něco dlouho trvá, zvykneme si na to. Když dlouho zažíváme
něco příjemného, prodlužujeme si radost. Je radost číst dobrou
knihu a dlouhou četbou radost prodloužíme. Čtu od začátku roku
již třetí knihu Alice Munroové a říkám si, že Nobelovy ceny
jsou k něčemu dobré – upozorní nás na kvalitní literaturu. Je
dobře, že se už dlouho udělují. A že ji Alice Munroová
obdržela za dlouhé povídky.
Ale už zde píšu dost dlouho o tom samém, přičemž to může být
také naopak. Ceněna může být rychlost a pohotovost: Dlouho si
s něčím lámeme hlavu – a nic! Pak přijde někdo a má to za
chvilku. Trvat příliš dlouho: neschopnost. Přijít na něco, než
bys řekl švec: známka inteligence. Znaménka rozdaná opačně.
Délka, po kterou nám něco trvá nebo něco v nás trvá, je často
na nás. Vždy ne, ale často ano. Je na nás, jak dlouho
postojíme před obrazem. Je na nás, jak dlouho vydržíme
poslouchat Mahlerovy symfonie nebo číst jednu knížku za druhou
od Munroové. „Dlouho“ přináší zisky: Když se u jednoho autora
či díla či života svého partnera pozdržíte dlouho,
pravděpodobněji proniknete do jeho myšlenkového světa.
V délce však může být i smutek nebo únava. Říkáme: Už dlouho
jsem tam nebyl. Dlouho mě nic doopravdy nezaujalo. Nebo: Trvá
to všechno už nějak dlouho, už bych byl rád, aby to skončilo.
Čtu malému dítěti na dobrou noc před spaním. Někdy nemá chuť
pokračovat v dlouhém alegorickém příběhu od de Fombelleho,
který máme rozečtený měsíce, a chce prostřídat příběh o
statečných Sloupaných pohádkou. Ale chce dlouhou. Ne takovou,
co hned skončí. Ukaž, kolik má stran? Dlouhé pohádky jsou…
lepší než krátké.
Většina z nás touží prožít dlouhý život. Aby nás dlouho bavil,
je dobré prokládat ho refrénem, opakováním, změnami nebo
pauzami. Krátká intermezza pomáhají udržet působení délky.
Zkrátka: zkusil jsem dnes chvíli uvažovat o délce. Troufám si
předpokládat, že jste dlouho nečetli text, kde by se tolikrát
vyskytovalo slovo dlouho. A nedělám si iluzi, že ve vás dlouho
zůstane. |
