|
|
 Trochu
jiná detektivka ze severu
Nakladatelství Host sice nadále využívá trvající vlny zájmu o
severskou detektivku, ale zároveň přináší román, který přece
jen vykračuje trochu jiným směrem. Román Stefana Spjuta Stallo
má od počátku šanci stát se bestsellerem a možná jím již i je.
Přestože je charakterizován jako těžko zařaditelný, při troše
dobré vůle se na něj můžeme dívat jako na zdařilou kombinaci
detektivky a thrilleru, ve které svou důležitou roli hrají
mytické bytosti.
Spjut nabízí v rozsáhlém příběhu atraktivní téma záhadně
unášených dětí. Temné lesy severu a země ledu a sněhu, jsou
obývány bytostmi z dávných mýtů, trolly a skřítky, v jejichž
existenci věří již jen málokdo. A právě s nimi únosy souvisí.
V konfrontaci s moderní technikou a již všude přítomnými lidmi
i je však čeká odhalení. Tato kombinace slibovala jedinečnou
kulisu pro vyprávění, ve kterém se prolíná archetypální s
moderním, jakousi moderní variaci na známý příběh o
Budulínkovi. Pokud si ale odmyslíme trolly, skřítky a stalla,
tak se nakonec pohybujeme v prostoru klasického detektivního
příběhu.
Atraktivní téma ale mohlo být zpracováno lépe. Nikdo asi od
knih tohoto typu neočekává hluboké filozofické sondy do nitra
společnosti, ale především napětí. A právě zde je několik
slabin, kterými román trpí. Především je poněkud upovídaný,
rozdělený do mnoha krátkých kapitol. Vyprávění je pak poněkud
nadbytečně a samoúčelně roztříštěno. Navíc, proč by právě
vedlejší postava měla promlouvat bez nějakého zvláštního
důvodu v první osobě, když to příběhu samotnému nic nepřidává?
Jen náročnější kompozice sama o sobě velkou literaturu
neudělá.
Pokud však pomineme, že je román v některých pasážích
rozvleklý a nevyužívá všech nabízených možností, zůstává
napínavý příběh, který má své kouzlo a svou početnou
čtenářskou obec si jistě najde. Jen těm náročnějším čtenářům
příliš nového nepřinese.
Pavel Kotrla, literární publicista |
