|
|
Když ministr píše
 Jsou
země, kde se ministry stávají lidé, kteří nejdřív uspěli ve
svém oboru, nikoli v partajní strkanici při povolebním
dělení dobytého prostoru správy země. Takový je i případ
Roberta Ampuera, který předtím, než loni usedl do křesla
ministra kultury jihoamerického Chile, proslavil se jako
veleúspěšný spisovatel. Je autorem hojně čtené románové
řady, jejímž protagonistou je detektiv s kubánskými kořeny
Cayetano Brulé. V sedmnáctimilionovém Chile se Ampuerovy
knihy prodávají po statisících a výrazně přispěly k oživení
žánru latinskoamerické detektivní prózy. S ministrem, který
umí svižně psát, se teď mohou seznámit i čeští čtenáři.
Brněnský Host vydal jeho Případ Neruda, který se točí nikoli
kolem českého klasika, ale muže, jenž si jeho příjmení
vypůjčil pro pseudonym – básníka Pabla Nerudy. Právě on
mladého detektiva pověří pátráním, které mu změní život...
René Kočík
Není čtivo jako čtivo
 Z výšin intelektuální převahy jsme si zvykli ohrnovat nos
nad spotřební literaturou, v níž ona miluje jeho, on
nemiluje ji, ale jinou, ta zase nechce žádného, protože
zrovna prochází duchovní obnovou, a tak dále. Je pravda, že
většina podobných knížek skutečně nestojí ani za vyplnění
času na trase Praha–Košice, občas se ale vyloupnou výjimky.
K nim patří i knížky Alexandry Potterové, britské autorky,
jejíž pracovitost a talent jí vynesly místo v první desítce
současných britských nejprodávanějších autorů. Zatím
poslední česky vydaný román Na stejné vlně (Kristián) je
příkladem kvalitní ženské literatury. Autorčinou silnými
stránkami jsou promyšlená kompozice, živé dialogy a
uvěřitelná psychologie postav. Když jsme si oblíbili Pretty
Women, proč si neoblíbit Alexandru Potter?
Alena Sojková |
