|
|
Hlásí se Olomouc. Už pětašedesát let
V neděli 9. ledna 1949 se na vlně 325 metrů z vysílače
Dobrochov poprvé éterem ozvalo: „Hlásí se Olomouc. Vysílá
studio Československého rozhlasu v Olomouci.“ Český rozhlas
se k tomuto okamžiku vrátí v posledním zářijovém týdnu
speciálním projektem nazvaným Olomouc pětašedesátiletá.
Prvním pořadem onoho slavnostního dne byla v osm hodin ráno
Živá slova, následoval varhanní koncert z chrámu Svatého
Mořice a pokračovalo se zemědělskou besedou Dobrý den,
sousedé. Poledne ohlásily zvony z olomouckého Dómu,
následoval koncert Posádkové hudby. Večer patřil přímému
přenosu koncertu Moravské filharmonie s dirigentem
Františkem Stupkou, v jehož rámci zástupci města slavnostně
předali prostory ve dvou měšťanských domech na olomouckém
Horním náměstí do užívání Československému rozhlasu. Z
poznámky v dobové vysílací plachtě se dočteme, že přenos
začal o tři minuty opožděn v důsledku poruchy na přenosových
linkách…
Archiv, premiéra i živý přenos
Ve skupině otců zakladatelů se tenkrát sešli literát a
ředitel Jaroslav Kanyza, otec známého herce, hudební režisér
a dirigent Miloš Konvalinka, činoherní režisér Bohdan Denk,
redaktor zábavy Vladimír Kurtin, zvukový mistr Mirek
Janeček, technik Josef Balcárek nebo šéf techniky Zdeněk
Vysoudil. Nikdo z nich s rozhlasem valnou zkušenost neměl, o
to sveřepěji do jeho tajů pronikali. Začala se natáčet
rozhlasová pásma, hry, folklor, komorní a symfonická hudba.
Nahrávek z oné doby, i navzdory pozdějším mazacím
normalizačním letům, se dochovala pěkná řádka. Některé z
nich (třeba ty s ranými dirigentskými výkony Zdeňka Mácala
nebo klavírního dua manželů Lejskových) necháme rozeznít ve
středu 24. září od 20 hodin v Akademii Českého rozhlasu
Vltava, kterou historii a současnosti nahrávání (nejen)
klasické hudby v Olomouci věnujeme.
Nepřehlédnutelnou tradici má i olomoucká opera. Ještě před
vznikem olomouckého rozhlasu se už od třicátých let vysílaly
inscenace přímým přenosem pro posluchače brněnského
Radiojournalu. Také tuto éru si připomeneme ve středu od
9.50 hodin v živě vysílané vltavské Telefonotéce, jejímž
hostem ve Studiu 1 bude držitel Ceny Thálie 2013 a sólista
operního souboru Moravského divadla Jiří Přibyl. Novou
epochu v historii opery v Olomouci přineslo působení
skladatelů Jana Vičara, Víta Zouhara a Tomáše Hanzlíka,
jehož hlas znáte také z vltavských vln. Tomáš Hanzlík je
vzděláním muzikolog se specializací na české baroko.
Tentokrát se však nechal inspirovat zatracovaným a skoro
neznámým malířem Jakubem Obrovským a vznikla opera Voda a
vzduch. Má mozaikovou formu uměnovědného kabaretu s
filozofickým podtextem, přemítajícím nad relativností
výsledků naší upřímné a poctivé práce. Premiéru její
rozhlasové nahrávky, v hlavní roli s Martinem Ptáčkem,
odvysíláme v rámci jubilejního týdne v sobotu 27. září od 20
hodin na Vltavě.
Miloš Konvalinka, neúnavný organizátor a novátor v oboru
vážné hudby i jejího šíření, dlouhými jednáními dosáhl, že
byla koncem padesátých let započata rekonstrukce koncertního
sálu Moravské filharmonie Reduta. Znamenalo to náročné
stavební i technické úpravy, položily se nové kabely a sál
byl propojen s režijním pracovištěm v rozhlasové budově. Z
této letité hřivny těží olomoucký rozhlas a jeho posluchači
dodnes. Ve čtvrtek 25. září od 19 hodin to znovu oceníme na
Slavnostním večeru k 65. výročí založení olomouckého
rozhlasu, který přímým přenosem z olomoucké Reduty nabídne
ve vysílání stanic Vltava a Olomouc zahajovací koncert 69.
sezony Moravské filharmonie Olomouc. Pod taktovkou jejího
šéfdirigenta Petra Vronského zazní díla M. I. Glinky, P. I.
Čajkovského, J. Křičky a A. Dvořáka. Sólistou večera bude
houslista David Petrlík.
450 hodin
S uměleckou úrovní natáčení uměleckého mluveného slova si na
rozdíl od hudby otcové zakladatelé příliš hlavu nelámali,
podstatná byla politická uvědomělost a údernost. Nebýt
olomouckého rodáka a pozdějšího brněnského šéfrežiséra
Vladimíra Vozáka, zůstala by na dlouhá léta tato produkce
zcela ve stínu. Zlom nastává až nástupem režiséra Vladimíra
Týřla v polovině šedesátých let, který se rozhodl provinční
zatuchlosti zatnout tipec. Dařilo se mu to jen s obtížemi,
vedení nebylo změně kurzu nijak nakloněno. Týřl přesto
vytrval a vytvořil několik pozoruhodných adaptací mimo jiné
Renčových básnických skladeb. Jeho nejpovedenějším opusem je
pak nahrávka Dantovy Božské komedie v překladu O. F. Bablera.
O renesanci slovesného umění lze však hovořit až od poloviny
devadesátých let minulého století – pod dramaturgickým
vedením Jana Sulovského, redaktora Petra Hanušky a v režii
autora článku, jehož nástupcem se stal Tomáš Soldán.
Olomoucká literárně-dramatická produkce se stala třetí
nejpočetnější v Českém rozhlase, ročně čítá bezmála 450
hodin.
Pro jubilejní týden je připravena premiéra pětidílné četby
na pokračování z prózy Milana Švihálka nazvané Bojovat s
osudem, kterou v podání Jana Kačera odvysílá od pondělí 22.
září vždy ve 22 hodin Dvojka Českého rozhlasu. Vltavští
posluchači se budou v týchž dnech od 15.50 hodin setkávat s
cyklem věnovaným historii a současnosti olomoucké
polonistiky. Tomáš Soldán se svými kolegy natočil Páteční
večer, který 26. září od 20 hodin představí čtyřicetiletou
tradici HaDivadla, jeho prostějovských začátků i brněnské
současnosti. Od 14 hodin v sobotu odpoledne odehrajeme na
Rozhlasovém jevišti původní rozhlasovou komedii Benjamina
Kurase Sebeklamy, v níž excelují rodáci z Hané, herci Hana
Maciuchová a Igor Bareš. A sobotní večer ve 21.45 hodin bude
patřit skvostné nahrávce novely Jana Čepa Oldřich Babor,
kterou v roce 2008 před olomouckým mikrofonem interpretoval
Ladislav Lakomý.
Michal Bureš, dramaturg a režisér projektu Olomouc
pětašedesátiletá
Zajímá-li vás historie olomouckého rozhlasu, navštivte
stránky cyklu Hlásí se Olomouc, který představuje v padesáti
dílech její jednotlivé mezníky:
www.rozhlas.cz/olomouc/porady/_porad/101214. |
