|
Jan
Petránek, publicista
Bláznivá rivalita
Dobře vím, co zlobí pozorného čtenáře zpráv, posluchače
rozhlasu nebo diváka televize. Cokoli, co mu média
momentálně vnutí jako důležitou událost, ale jakmile u ní
opadne prvotní lesk, už se k ní nikdo nevrací. Jistě si
třeba vzpomenete, jak byl v Moskvě na počátku května
očekáván severokorejský (třeba už poslední) diktátor Kim
Čong Un. Nepřijel. Zřejmě se zatřásl jeho trůn, psaly
tiskové agentury. Proto si jej rezolutně upevnil popravou
patnácti spiklenců ve svém nejbližším okolí. Měl před
popravčí četu poslat i ministra obrany. Dozvěděl jsem to z
jihokorejské televize Arirang (najdete ji na 53. kanále
satelitní sítě na Golden-ringu), když to oznamovala tamní
půvabná moderátorka. Ale pak se za osudem spiklenců zavřela
voda, jak se zdálo.
Ovšem ani v neuvěřitelně uzavřené zemi se neutají všechno. Z
ruských a japonských zdrojů jsem se dozvěděl, že starý
severokorejský ministr obrany se dál zabývá „zlepšením
strategické obrany své země“. Zpráva o jeho smrti byla
fingovaná, tvrdí komentátor ruského deníku Stoletie.
Novinář musí prosít horu informací, aby se dobral reality.
Je ministr obrany KLDR živý, nebo jen funguje jako zombie
nejmladšího Kima? Rád bych to věděl. Je to přece jen
důležitý kamínek do obrazu o situaci v dost nebezpečné zemi.
Ze severu Koreje je zatím jisté jen to, že Velký Un úporně
touží mít za každou cenu strategické rakety. Je mu jedno,
pokud to vůbec tuší, že pro sever Koreje může být raketová
mánie osudová. Ve válce, pokud by ji rozpoutal, by při
nukleární odvetě rychle prohrál. Náš glóbus je už v situaci,
kdy éra nenukleárních konfliktů může rychle a zásadně
skončit.
Pokud jde o globální raketovou politiku, vrtím hlavou nad
tím, co všechno je možné. Stačí uvést nejnovější souhrn
faktů, které zveřejnilo americké strategické centrum Global
Arcanum. Šéfem organizace je Ron Wahid, čelný americký
stratég, poradce vlád od doby prezidenta Bushe. Důrazně
upozorňuje, že USA jsou nebezpečně závislé na dodávkách
ruských raketových motorů RD-180. To jsou dlouhodobě
osvědčené komplexy, Amerika je používá už desetiletí. Bez
nich by měl Pentagon s kosmickou rozvědkou velký problém.
Motory RD-180 se sériově montují na první stupně amerických
raket Atlas V. Ron Wahid z Global Arcanu upozorňuje, že bez
nich Amerika dostane výzvědné družice na oběžnou dráhu jen v
nemile omezené míře. Jak potom dobře ohlídat svět, zvláště
Severní Koreu, Afghánistán, Pákistán, Blízký východ, Afriku,
a teď i Čínu, Ukrajinu a Rusko?
K prvořadým úkolům americké kosmické rozvědky patří
vteřinově rychlé varování, kdyby proti USA odstartovaly
rakety protivníků. Ron Wahid trpce nese, že Spojené státy za
motory RD-180 nemají v současnosti náhradu. Amerika po éře
raketoplánů nestačila včas zajistit vlastní širší kosmický
vývoj.
V prosinci 2014 přijal Kongres „urychleně“ zákon National
Defence Authorisation Act, zakazující používání ruských
raketových motorů. Ale až po roce 2019! Stejný zákon uvolnil
počáteční obnos dvě stě dvacet milionů dolarů na program
dlouhodobého vývoje amerických motorů. Věc má však háček. S
motory RD-180 pracuje firma ULA (United Launch Alliance),
což je láskyplný levoboček společností Boeing a Lockheed.
ULA nechce o výnosnou práci přijít. Velmi usilovně lobbuje,
aby se s ruskými motory pracovalo nejméně do roku 2022.
Pikantní rovněž je, že vývoj a výrobu RD-180 financují ruské
banky Rossija a Gazprombank, tedy banky, na které se přímo
vztahují americké sankce.
Nedivím se, ptají-li se mnozí lidé, jak se to rýmuje s
protiruskými sankcemi. Údiv se může logicky vztahovat také
na možnost, proč se sama Moskva, která je pod tlakem USA,
NATO a EU, nerozzlobí a neřekne, že tyhle motory přestane
dodávat. Jenže kšeft je kšeft. Stejně se lze ptát, proč se
nikdo nediví rusko-americkému handrkování o cenu uranu ze
starých rozebraných raket. Tenhle uran za miliardy Rusko
Spojeným státům už prodalo.
Zajisté chápeme, že rozpadem SSSR zanikl takzvaný bipolární
svět a začal boj bezbřehé konkurenční politiky. Ale že se
dočkáme velkého globálního divadla s ukázkami tak bláznivé
rivality – to zřejmě čekali jen nejlepší jasnovidci. |