|
Příběh
chybějícího hrdinství
Nový román Hotýlek (2015) Aleny Mornštajnové je čistě a
svižně napsané vyprávění. Potvrzuje skutečnost, kterou jsme
mohli pozorovat už v autorčině prvotině Slepá mapa (2013), a
to že ovládá řemeslo, dokáže budovat kompozici příběhu a umí
vyprávět. Událostmi nabitá kniha přináší příběh vyprávěný se
suverénní jistotou a je košatější a jiskrnější než prvotina.
Název románu odkazuje k hotelu pana Leopolda, který byl
založen za první republiky a který kromě běžných služeb
poskytuje také služby hodinového hotelu. Děj začíná
narozením vnuka Václava Mánesa za druhé světové války,
souběžným úmrtím jeho otce a končí v devadesátých letech
minulého století. Hlavní postava (těžko hovořit o hrdinovi,
toho kniha nemá) proplouvá všemi dějinnými zvraty bez
větších potíží, často na úkor ostatních a s pozorností
upřenou hlavně k sobě. Celý protagonistův život je spjat se
zájezdním hotýlkem nedaleko města. Ani přes znárodnění a
změnu režimu nejsou služby poskytované milencům a záletným
dvojicím nijak omezeny. A v restituci se pak hotel rodině
Mánesových vrací po všech peripetiích zpět.
Autorka přináší velmi uvěřitelný příběh, který se mohl
klidně stát. Sama je spíše pozorovatelem než hodnotitelem.
Toto ponechává na čtenáři. Po formální stránce není románu
co vytýkat. Snad jen zasazením do nekonkrétního prostředí
českého maloměsta si autorka ulehčila práci a vytvořila
určitou modelovou scenerii. Větší prostor sice mohl být
věnován vnitřnímu životu postav, ale lze vůbec něco takového
očekávat u postav, které jsou obrazem českého maloměšťactví?
Román je tak především popisem stavu a v tomto ohledu se
jedná o dílo standardní. Rozšiřuje řadu děl, která
reflektují minulé období, nijak se s ním však nevyrovnávají.
Pro to chybí větší odstup či nadhled, záblesk ironie či
humoru, jež by vtiskly knize punc osobitosti. Příběhu s
otevřeným koncem chybí hrdinství a katarze a vyznívá tak
nějak do ztracena. Ale rozhodně se nejedná o zklamání. Je-li
slyšet volání po kvalitním mainstreamu, pak tento čtivý
román je právě jednou z odpovědí.
Pavel Kotrla, literární publicista |