Číslo 43 / 2007.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor s hercem.
Sašou Rašilovem.

 

 

 


 


 


 

Definitivní růže Františka Listopada

Autor básní v dalším vydání vltavského pořadu Sladké je žít (sobota 27. října, ČRo 3 – Vltava, 17.45) a laureát letošní prestižní Ceny Jaroslava Seiferta byl zapsán v pražské matrice jako Jiří Synek. Pod případným pseudonymem František Listopad stačil vydat do roku 1947 sedm sbírek básní a básnických próz. Po únorovém puči v roce 1948 se už nevrátil z Paříže, kam byl vyslán jako žurnalista ministerstvem informací. Svůj druhý domov našel na mořském „konci světa“ – v Portugalsku, kde je znám jako prozaik, esejista a divadelník Jorge Listopad.

Vyslanec české kultury v Portugalsku – František ListopadDo Čech a na Moravu se ovšem po pádu železné opony vrací často a pravidelně prostřednictvím svých knížek básní, ale nikdy jako pouhý návštěvník či host. Vrací se přece do míst, z nichž citem, myšlenkou a slovem nikdy neodešel. Sám o sobě kdysi napsal: „Jmenuji se, jak je psáno v Knize Zákonů, a jako každý občan mám právo na přibližnou totožnost. Nuže, narodil jsem se v Praze, na Letné (v listopadu 1921) a zemřel pravděpodobně v Lisabonu (...); mezi těmito dvěma daty a zeměpisnými body  – a také mimo ně – při onom posouvání časových a prostorových hranic pokoušel jsem se žít čili přežívat, přenocovat, přezimovat, milovat, psát čili cvičit se v próze, poezii, esejích a několika jazycích, vyrábět divadlo i operu, filmovat pro televizi, pěstovat český verš u moře, vyučovat (antropologii, literaturu, divadlo, operu, sémiologii prostoru) i učit se například na čínském počítadle nové aritmetice. Stal jsem se otcem šesti děcek, majitelem několika vojenských a občanských vyznamenání, více literárních a divadelních cen, doktorem h. c., celkem však raději šéfem filiálky než třetím v hlavním stanu. Předstírám, že vím, kam jdu; můj stín to však ví dřív než já.“

Pořad Sladké je žít je sestaven z Listopadovy sbírky lyrických próz Chinatown s Rózou, ze sbírky Příští poezie, ale především z té poslední, oceněné, která vyšla v roce 2007 pod názvem Rosa definitiva.

Pavel Šrut, básník a překladatel 

Foto archiv


  Rozhovor se Sašou Rašilovem                     Jak to vidí Leo Pavlát                        Jaké bylo dospívat nad propastí