|
|
 Temně
lákavé divadlo
Asi se potřebujeme občas bát, prožít strach a úzkost jaksi
„nanečisto“. Hrůzostrašné vyprávěné příběhy, morytáty apod.
vytlačily v minulém století detektivky – když ne z jeviště
světa, tak určitě z divadla. A nad nimi nyní, na počátku
nejistého 21. století, vítězí divadelní thriller. Nezrcadlí už
stav světa jako v předchozím desetiletí, i když se na první
pohled tváří – a je to i trochu pravda –, že čerpá z temnot
lidské duše. Vychází vstříc naší potřebě strachu, napětí a
zábavy. Někdy dost vynalézavě, svěže a s humorem, jako
v případě české premiéry hry Temně lákavý svět
osmatřicetiletého německého herce a dramatika Händla Klause.
Hru v režii čerstvé absolventky DAMU Kathariny Smittové uvádí
pražské Divadlo Komedie.
David Jařab, tentokrát v roli dramaturga, vybral
minimalistický text dokonale korespondující se současnou
poetikou divadla. Herci, kteří v inscenaci hrají – Ivana
Uhlířová, Daniela Kolářová a Marian Roden – ji také perfektně
ovládají. Na holé scéně odehrají v napjatých pózách převážně
drobnou mimikou a gestem tři dlouhé dialogy: mladé lékařky
Corinny a jejího podivného domácího Hufschmieda; Corinny a
její matky; matky a Hufschmieda. Rozmluvy jsou plné záhad,
dráždivých náznaků a především jakési až zvrácené falše a
utajované vášně. Častými zámlkami přímo přesycenými napětím
začne brzy prosakovat tušení zločinu – zvláště když Corinně z
krabičky vypadne podivná tretka – lidský prst. Hra nenabídne
řešení záhad, spíš pošimrá naše vlastní neurózy a nejistoty.
Švandovo divadlo na studiové scéně uvádí v režii Ivana Řezáče
další českou premiéru: hru Pohřešované současné jihoafrické
autorky Rosy de Wetové. Děj se odehrává v sešlé odporné
chatrči na kraji vesnice, v níž se v předjarní noci setkají
tři ženy – předčasně udřená panovačná matka Miem (Kristýna
Frejová), která poněkud omezenou dceru (Jarka Kopecká) stále
peskuje a nikdy neosloví jménem, a jejich sousedka, svobodná
učitelka tělocviku (Jana Stryková). Otce, který se po exekuci
svého hospodářství už léta skrývá na půdě, připomíná jen
s rachotem se otevírající poklop, jímž spouští buď košík na
jídlo, nebo naopak své výkaly. Odporný život. „Africká“ je tu
jen nuzota a omezeností zjitřená představivost, která násobí
strach: ve vsi je kočovný cirkus, a když ten přijede, vždy
v noci zmizí mladá dívaka. Hudba z cirkusu zní vtíravě a jeho
světla z dáli září do oken. Proto ta zvýšená hysterie a dvě
závory na dveřích. Naštěstí nečekaně přichází policejní
konstábl (Robert Jaškov). Je slepý, ale MUŽ, těm ušmudlaným
sešlým ženským říká „dámy“ a „slečno“…
Je to thriller, a přesto má cosi společného s Čapkovým
Loupežníkem nebo s Obchodníkem s deštěm, byť tváří jeho hrdiny
kmitne škleb zrůdného klauna. A mohl to být i thriller
poetický, jak je hra označována v programu, kdyby místy tvrdá
expresivita hereckého projevu – akcentující hrůzu, omezenost i
sexuální chtivost – nechala větší prostor touze.
Vítězslava Šrámková, teatroložka
Foto Kamila Polívková |
