|
Jan
Halas,
publicista
Celebrity a „celebrity“
Žijeme v době naprostého zmatení pojmů. Hovoříme o
sportovcích, umělcích, politicích nebo podnikatelích a máme
přitom na mysli bezuzdné neonumismatiky (česky sběratele
platných měn). Všiml jsem si, že jsme celou tuto sebranku
v poslední době začali souhrnně nazývat „celebrity“.
Začal jsem si toho všímat ve chvíli, kdy jsem se jako čerstvý
důchodce přestěhoval na venkov, zařizoval jsem si telefon a
navštívila mne sličná děva od jisté firmy. Všechno mi
perfektně zařídila a její poslední otázka zněla: „Znáte
v Praze osobně nějaké celebrity?“ Otázka mne poněkud zarazila,
ale skromně jsem řekl, že jistě, že to vyplývá z mého
celoživotního povolání a rodinného zázemí a začal jsem
namátkou jmenovat pár jmen spisovatelů, hudebních skladatelů,
vědců, jednoduše nesporných celebrit v jejich oborech.
V očích dívky jsem se setkal s hlubokým zklamáním, zřetelně jí
ta jména nic neříkala, nějak jsme si nerozuměli. Teprve
později, poté, co jsem v televizi zaslechl slovo „celebrita“
v úplně jiných souvislostech, jsem si uvědomil, koho měla na
mysli. Ani ve zlém snu mne totiž nenapadlo, že současná
celebrita připustí, aby jí kameraman lezl do postele, že se
jako celebrita cítí sličná dívka jen proto, že má půvabná
fotogenická ňadra nebo zpěvák, který ze sebe prostřednictvím
nahrávací techniky dostane celou jednu oktávu.
Hned vysvětlím, proč se této zmatečné terminologii věnuji
v rubrice, věnované rozhlasovým problémům. To setkání
s agentkou telefonní služby mi totiž ujasnilo, jak bych měl
reagovat na slova, která jsem velmi často slýchával od
posluchačů v době, kdy jsem byl zaměstnancem Českého rozhlasu
3 – Vltava. Nesčetněkrát bylo řečeno: „Děkujeme za Vltavu, je
to snad jediný stabilní ostrov kultury v současných
sdělovacích prostředcích. Alespoň v těchto rozměrech.“
Odpovídal jsem v tom smyslu, že nás ta slova těší, že se
snažíme. Nenapadlo mne, že je to pravděpodobně také tím, že
na vltavské vlny zásadně nevpouštíme současné „celebrity“.
K tomuto bych ještě dodal, že to je, a měla by být snaha
celého veřejnoprávního rozhlasu, všech jeho stanic.
Nejvíce tímto zmatením pojmů trpí oblast populární hudby,
oblast jistě velice důležitá, ve které se však, bohužel, často
mísí vysoká kvalita s tím nejhorším celebritním neřádem. O
tom, co se bude vysílat, rozhodují i v době automatů
redaktoři. Je to tedy více otázka cti než vkusu. Redaktor,
který nerozpozná kvalitu, není dostatečně kvalifikován a měl
by se živit něčím jiným, méně nebezpečným. V tomto případě by
bylo farizejstvím, dávat Vltavu za příklad, protože tato
stanice se populární hudbou zabývá jen okrajově. Nebezpečí
v tomto směru však nečíhá jen v oblasti hudební – i literatura
a kulturní publicistika má svá patra a suterény. Celebritní
červotoč je všudypřítomný a tak i oblast takzvané vážné hudby
na něj musí dávat pozor. Jde to jednoduše – stačí zachovávat
význam slov. |