|
|
 Mikolášská
nadílka
Koncertem v pražském Divadle Archa oslavila v neděli 9.
prosince pětadvacet let existence kapela MCH Band, založená a
dodnes kočírovaná jednou z klíčových osobností české
alternativní hudby Mikolášem Chadimou. Obdivuhodně aktivní
skladatel a multiinstrumentalista si v devadesátých letech
vyzkoušel spolupráci s jazzmany i nadžánrovými hudebníky
Pavlem Fajtem či Pavlem Richterem, největší prostor pro
uplatnění svých hudebních představ ale vždy nacházel ve své
„domovské“ skupině.
Na čtvrtstoletí MCH Bandu nezapomnělo dvorní vydavatelství
kapely, firma Black Point, která pro Chadimovy příznivce
nachystala hotové hody. V reprezentativním šesticédéčkovém
kompletu shrnula tvorbu skupiny v letech 1982–1989, počínaje
remasterovanou podobou nahrávky prvního koncertního programu
Krokodlak až po album Es reut mich f..., díky těsně
porevolučnímu vinylu firmy Globus zřejmě nejznámější snímek
souboru. Hodnotu boxu, jehož jednotlivé položky jsou uloženy v
digipacku s obalem vycházejícím z původního vzhledu
samizdatových kazet, ještě zvyšují dosud nepublikované verze
různých skladeb a hutný buklet s texty písní, řadou archivních
fotografií a dalšími informacemi.
Komplet totalitní tvorby minulým režimem vždy důsledně
přehlížené až potírané kapely však není jen hrdým pohledem
zpět – tím, že Chadima vždy důsledně rezignoval na jakékoli
dobové trendy, vytvářel hudbu zcela nadčasovou, kdykoli a
kdekoli přístupnou publiku naladěnému na obdobnou,
nonkonformní vlnu. Takové posluchače nemůže nechat chladnými
ani novinka MCH Bandu, jež byla rovněž pokřtěna a premiérově
koncertně uvedena v Arše. Album Nech světlo dohořet, Kateřino
přináší poněkud nový sound (trombón Jana Jiruchy, ženské
vokály Sylvie Krobové a Markéty Puršové, současněji znějící
zvukové smyčky), jenž ale jen umocňuje náboj Chadimovy hudby a
temnotu textů jeho dlouholetého spolupracovníka, básníka Ivana
Wernische. Přesto je to na poměry MCH Bandu až překvapivě
přístupná nahrávka – jako by chtěl Chadima po letech
„pootevřít dveře“...
Milan Šefl |
