|
|
 Eva
Jiřičná,
architektka
Kde bydlíte, když jedete do Prahy?
V hotelu, pokaždé.
Nikdy jste neuvažovala, že byste se přestěhovala zpátky do
České republiky?
Abych pravdu řekla, koupila jsem v Praze malý byt. Jenomže
když byl hotový, byl tak ošklivý, že jsem se do něj nemohla
nastěhovat. Celý jsem ho rozbourala a jestli ho někdy dodělám,
snad bude dobrý.
Bydlíte někdy v hotelu Josef?
Bohužel tam pro mě často nemají místo, takže bydlím, kde můžu.
Jaké je to spát tam, kde jste to celé navrhla?
Nepřemýšlím o tom. Spíš koriguji, co jsem udělala špatně. Když
něco nefunguje, vadí mi to asi víc než komukoliv jinému. Všeho
si všimnu: kde mohl být háček a není. Ale třeba v Josefu spím
ráda. Je tam výborná matrace, se kterou jsem neměla nic
společného, strašně pohodlná, daleko pohodlnější než ta, co
mám doma.
Pamatujete si na začátky, když jste přijela do Anglie?
Živě. Člověk přijel ze země za železnou oponou, a tak měl
neviditelné rohy. Lidé se cítili ohroženi, protože nevěděli,
s kým jednají, co umíte. Bavili se za vašimi zády a báli se,
že je chcete špehovat. Na jednu stranu panovala obrovská
nedůvěra, ale když lidé, pro které jsem pracovala, zjistili,
že něco umím, nechali mě dělat i na velmi důležitých
projektech.
Jak to myslíte?
Angličané jsou zvyklí delegovat pravomoci. Vojevůdce dá úkol
generálovi, ten zase poručíkovi a tak dále. V Čechách to moc
neumíme. Doteď se snažím vyřešit všechno sama. Můj tehdejší
šéf mi však bez váhání dal na starost projekt na výstavbu
přístavu v Brightonu. Bylo mi třicet a měla jsem vést schůzi
šedesáti lidi. Nikdy předtím jsem na projektu podobného
rozsahu nepracovala, a tak jsem jim to řekla: Pánové, nikdy
v životě jsem nic takového nedělala, budete mi muset pomoct. A
oni se mohli přerazit. Byla to drsná zkušenost, už jen naučit
se všechna jejich jména, jaké jsou rozdíly mezi smluvními
partnery a tak dál. Člověk pracoval za strašně malé peníze dny
a noci. Ale přátelé, které jsem tehdy získala, jsou na celý
život.
Tereza Pavlíčková, publicistka
Celý rozhovor najdete v tištěném vydání Týdeníku Rozhlas – na
stáncích od 7. ledna. |
