Číslo 11 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor se spisovatelem a novinářem.
Ondřejem Neffem.


 

 

 

 

 






 


Ubíráme zvířatům životní prostor?

Věřím, že se v České televizi nestane zvykem přejmenovávat film uvedený v kinech jenom proto, že odvysílána byla zkrácená verze. Přesně to postihlo dokument Válka s mloky (což je titul naprosto zavádějící), který se loni mihl nabídkou kin pod názvem Mír s tuleni. ČT 2 film uvede ve čtvrtek 13. března ve 20 hodin.

Co by se stalo, kdyby zvířata proti lidem povstala?Snímek má téměř detektivní zápletku. Režisér Miloslav Novák se vydává hledat tuleně středomořského: navštíví při tom pobřežní lokality v Itálii, Turecku i Tunisku, aniž by zahlédl byť jen jeho stín. Nejvíce se ovšem soustředí na Sardinii, kde zpovídá jak tamní rybáře, pastevce i lovce (dozvíme se, že tuleň musel být zasažen do hlavy, protože při jiném zranění by uplaval do moře), tak přírodovědce vysvětlující tulení zvyklosti a dokonce tamního filmaře, který tuleně kdysi natáčel.

Putování za tuleni má vícevrstevný tvar. Vyprávěním ustavičně prolíná zamyšlení nad úlohou člověka v přírodě, nad jeho vztahem k ostatním živočichům. Klade si otázku, jak přítomnost člověka mohou vnímat ostatní zvířata, která jeho vinou přišla o svá území. Hledaná zvířata, kdysi hojně lovená, spatříme na dávných záběrech i vycpána ve vitríně muzea, do toho vstupují časosběrné záběry hemžení na pláži. Uvidíme, jak některá zvířata sloužila pro zábavu publika – inspiroval Felliniho ke slavné koupací scéně ve Sladkém životě výjev s tuleněm, kterého v roce 1951 dva italští novináři vypustili do téže fontány Di Trevi? Dočkáme se i titulové Války s mloky v podobě úryvků z rozhlasového zpracování této Čapkovy hry, původně zamýšlené jako varovné protinacistické podobenství, avšak Novák je převrací. Táže se, co by se stalo, kdyby zvířata proti lidem povstala...

Mír s tuleni se jakoby rozpadá do dvou samostatných příběhů. Vedle středomořských tuleňů (provázeli člověka odpradávna, zmiňuje se o nich již Homér), které se vůbec nedaří chovat v zajetí, si režisér všímá i lachtanů, zjevně podnícen proslulým odplaváním lachtana Gastona ze zatopené pražské zoo. V tomto dějovém pásmu na základě početných svědectví zkoumá, zda Gastona posedla touha po svobodě – a zjišťuje, že zvíře nejspíš strhl proud a cestu zpět již nenalezlo. Gaston nepřežil výlet „na svobodu“, tuleň  v kašně doplatil na chlorovanou vodu...

Jan Jaroš, filmový publicista


  Rozhovor s Ondřejem Neffem               Jak to vidí Leo Pavlát                Drama netolerance z Metropolitní opery