Číslo 11 / 2008.

V TOMTO ČÍSLE:.
Rozhovor se spisovatelem a novinářem.
Ondřejem Neffem.


 



 

 

 

 

 




 


Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

O jedné zvyklosti

Na březen připadá podle hebrejského kalendáře židovský svátek Purim. Slovo pur znamenalo akadsky kostky, los. Purim je pak Svátek losů. Biblická kniha Ester vypráví, že losy vrhal rádce perského vládce Achašvera Haman, aby tak zvěděl, kdy má nechat povraždit Židy v celé říši. Lstí předtím získal panovníkův souhlas k provedení svého strašného činu, ale jeho intriky zhatila krásná židovská dívka Ester vedená zbožným strýcem Mordechajem. Těšila se nejvyšší králově přízni a svým moudrým jednáním odvrátila od Židů zkázu. Den, jenž měl být pro ně časem smutku, se tak změnil v dobu radosti. Haman zaplatil za svou nenávist životem a Židé byli zachráněni.

V době, kdy roste zájem o různé náboženské tradice, se o svátku Purim ví i mimo židovské prostředí, po šoa dokonce v aktuálním kontextu. Vždyť krutý Haman představuje přímo prototyp zločinného antisemity, který, jak praví Kniha Ester, toužil „vyhladit, povraždit a zahubit všechny Židy od mládence po starce, děti i ženy, v jednom dni“. V březnu to možná někdo připomene a třeba se také dočteme o purimových zvycích: obdarovávání se dobrotami, nošení masek upomínajících na příběh o královně Ester, pití vína, kterého má být při Svátku losů obzvláštní hojnost.

Tradice však má svůj obsah a tu se mně chce připomenout purimovou zvyklost, doprovázející předčítání Knihy Ester v synagoze. Kdykoliv se při četbě ozve jméno zlovolného Hamana, nastane hluk: dospělí tlučou do lavic, děti točí řehtačkami. V domě modlitby to nepůsobí právě důstojně, a přece se nám tak vzkazuje něco důležitého.

Judaismus považuje Hamana za pokračovatele biblického Amaleka, tohoto pravzoru všech nepřátel Židů, k nimž patřil nejen zločinec z purimového příběhu, ale třeba i Hitler. Pátá kniha Mojžíšova o Amalekovi říká: „Pamatuj, co ti udělal Amalek při tvém východu z Egypta: jak tě na cestě přepadl a zavěsil se na všechny zesláblé, opožďující se za tebou, a ty sám jsi byl unavený a vyčerpaný...“

Cesta z Egypta – toť pouť od otroctví ke svobodě, od poroby k důstojnosti. Na světě budou vždycky lidé – a nechybí jim zhoubná ideologie či moc –, kteří budou útočit na člověka prahnoucího po svobodě, napadat jej ve chvíli, kdy umdlévá. O těchto zlosynech lidského rodu Pátá kniha Mojžíšova dále říká: „Připomínku Amaleka vymaž zpod nebes... Nezapomínej.“

Čtyřiapadesátkrát zní při četbě Knihy Ester jméno Hamana, právě tolikrát je přítomní Židé přehluší, a tak symbolicky „vymažou zpod nebes“. Vzkaz – a zdaleka ne jen pro židovské společenství – je jasný: Věz, kdo usiluje o tvou svobodu. Nebuď k němu netečný, vždy znovu se s ním střetni. Připomeň si to čtyřiapadesátkrát během chvíle čtení. A potom rok co rok. Postav se násilníkům a uč tak své děti. Protože – všichni to víme, tenhle boj není na jednu generaci. Nezapomínej.


  Rozhovor s Ondřejem Neffem               Jak to vidí Leo Pavlát                Drama netolerance z Metropolitní opery