|
|
Velké hříchy na malých lidech
Kde se vzal, tu se vzal – výrazný prozaik Ivan Kopecký (1944)
a jeho pozdní debut. Autor pracoval jako kopáč, technik,
skladník i propagační textař; v umění se nicméně pohybuje
delší dobu (například spoluzakládal studio animovaných filmů
HAFAN). Román Čas hříchů (nakladatelství Hejkal) – jeho první
větší próza – má hloubku, půvab, humor a velmi slušnou
jazykovou kulturu.
Příběh malého Matěje a jeho rodiny je spontánně plynoucím, leč
promyšleně vystavěným proudem vyprávění. Rodina Maštalířova
počátkem padesátých let odešla z Prahy před nepříjemnostmi a
šikanováním. Jako příslušníci „poražené buržoazie“ měli
v metropoli potíže. Na venkově jsou jejich sousedy Mrzenovi,
kteří se upsali novému režimu. Mrzena se pro inženýra
Maštalíře stává svérázným – většinou opilým –
sparingpartnerem: k jeho uším míří Maštalířovy úvahy. Akcent
příběhu je na mladším synkovi Maštalířových Matějovi, na jeho
vnímání rodiny, událostí a okolního světa. Oči desetiletého
kluka jsou pronikavé i citlivé. Matěj prožívá nespravedlnosti,
klade otázky. Hlubinou jeho bezpečnosti je rodina, kterou
autor vykreslil s láskyplnou sympatií: otci pomáhá těžkou dobu
přežít nadhled, vztah k umění, humor a hlavně jeho kultivovaná
žena, která se ale dokáže ohánět i v kuchyni a při výchově
synků. Vládne tu pohoda ozvláštňovaná tatínkovými trefnými
bonmoty, rodinnými rituály, přípravou divadla… Na pozadí
zdánlivě poklidného plynutí času je ovšem i v provincii sváděn
„třídní boj“. Krutým dramatům nastupujícího socialismu těžko
uniknout. Křivdy, vyvlastňování, zatčení, sebevražda
v okolí... Maštalířovým nakonec nezbývá než jít o dům dál,
„idyla“ městečka ukázala zuby i jim.
Matěj Maštalíř může být blízkým příbuzným malého Bajzy
z Poláčkova románu Bylo nás pět. Ten však nežil v tak obtížné
době. Nenásilný způsob, jímž Ivan Kopecký nechává padesátá
léta pronikat do vědomí a života dítěte, je pozoruhodný.
Agáta Pilátová, publicistka |
